Když léky přestávají účinkovat

Když léky přestávají účinkovat

Obsah

Antimikrobiální rezistence, tj. odolnost mikroorganismů vůči podávaným léčivům, je palčivým a stále narůstajícím problémem, který se nevyhýbá ani České republice. Evropská komise uvádí, že v členských státech každoročně umírá na infekce a onemocnění odolná vůči antibiotikům 25 tisíc osob. V jejich důsledků se zároveň zvyšují náklady na zdravotní péči přibližně o 1,5 miliardy euro. V boji s rezistencí pomůže uvážlivé užívání léků a důsledné dodržování preventivních hygienických zásad ze strany lékařů i pacientů, vývoj nových účinných léčiv a zdravotnických technologií i koordinovaná mezinárodní spolupráce. Prim. PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D. Poslanec Parlamentu ČR

Bakterie a antibiotika

V přírodě existuje mnoho druhů bakterií. Některé jsou součástí normální flory lidského těla a jsou člověku přínosem. Jiné však mohou u lidí vyvolat celou řadu onemocnění, např.: angínu, zánět plic, zánět mozkových blan, záškrt, tetanus, tyfus, tuberkulózu, černý kašel, spálu, salmonelózu, syfilis, kapavku, meningitidu, infekce močových cest či pohlavních orgánů, některé kožní infekce a infekce spojené s operačními zákroky.

K léčbě onemocnění způsobených bakteriemi lze využít antibiotika, která jsou právem považována za jeden z největších přínosů moderní medicíny.  Cílem jejich podání je zlepšit zdravotní stav pacienta, který vznikl následkem vzájemné interakce organismu s choroboplodnými  (tzv. patogenními) bakteriemi. Infekce zde nevzniká pouze tím, že se lidské tělo s původci nemoci setká. O tom, zda člověk onemocní nebo ne, rozhoduje také jeho zdravotní stav, aktuální situace i agresivnost bakterie. Zároveň je nepříjemným faktem, že stejné bakterie mohou u různých pacientů vyvolat odlišně závažná onemocnění.

Před nasazením antibiotik je proto vždy nutné zjistit, zda je daná bakterie skutečně původcem infekce či onemocnění, jak se chová a reaguje. Teprve na základě těchto informací může lékař doporučit nejvhodnější možné antibiotikum s nejvyšší pravděpodobností úspěšné léčby.

Jak vzniká odolnost?

Užívání antibiotik k léčbě a prevenci onemocnění je samo o sobě velmi komplikovanou záležitostí, kterou mnozí lidé podceňují. Navíc s sebou nese jeden závažný a nevyhnutelný fakt – čím častěji jsou tyto léky užívány, tím více si na ně bakterie zvykají a vytvářejí si proti nim odolnost. Pokud jsou původci infekce vůči podávaným lékům rezistentní, účinnost léčby se snižuje nebo léčba zcela přestává fungovat. Tehdy hovoříme o tzv. antibiotické rezistenci. Ta je nebezpečná nejen pro samotného pacienta, ale i jeho okolí, do kterého se rezistentní bakterie okamžitě začínají šířit.

„K léčbě bakteriálních infekcí se užívá přibližně 70 látek s antibiotickým účinkem, nejčastěji jsou podávány peniciliny a cefalosporiny. Pokud se bakterie proti některé z nich stane rezistentní, musí lékař předepsat jiný přípravek. Tím se prodlužuje nejen léčba či hospitalizace pacienta, ale především  dochází ke zhoršení pacientových obtíží. V dnešní době bohužel existují nejenom tzv. multirezistentní bakterie, tedy takové, které jsou rezistentní k antibiotikům ze tří různých skupin, ale i bakterie panrezistentní. Ty nereagují na léčbu žádným dostupným antibiotikem v současné době. Dostáváme se tak postupně do situace, kdy některé infekce nejsme schopni léčit vůbec,“ doplňuje MUDr. Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra VFN a 1. LF UK.

Osm dobrých rad pro pacienty

Jak správně zacházet s antibiotiky?
1. Dbejte pokynů lékaře. Užívejte antibiotika pravidelně a ve stanovený čas.
2. Antibiotika vždy dobírejte.
3. Neužívejte antibiotika, která nebyla předepsaná vám.
4. Pokud máte v lékárničce stará, nedoužívaná antibiotika, vraťte je do lékárny.
5. Neužívejte prošlá antibiotika.
6. Antibiotika jsou dostupná pouze na předpis. Nesnažte se obejít lékaře a obstarat si je jinak.
7. Uvědomte si, že antibiotika jsou určena pouze k léčbě bakteriálních infekcí. Pokud vám lékař antibiotika nepředepsal, vaše onemocnění je pravděpodobně jiného původu.
8. Důsledně dodržujte základní hygienické zásady, předejdete tak vzniku infekcí.

Jaká je situace v Evropě a u nás?

„V Evropské unii se podíl rezistentních bakterií značně liší, což úzce souvisí mj. se spotřebou antibiotik. Například Řecko a Kypr mají přibližně třikrát vyšší spotřebu antibiotik na obyvatele a rok než Nizozemsko, které jich používá nejméně,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Vzhledem k souvislosti mezi množstvím užívaných antibiotik a výskytem rezistence bakterií tedy nepřekvapí, že právě Řecko a Kypr vykazují vysokou úroveň rezistence.

V České republice je spotřeba antibiotik víceméně stabilní. Každý rok je využito cca 15 milionů balení, což představuje přibližně 70 tun antibiotik. V oblasti komunitních původců nemoci, tj. těch, kteří se běžně vyskytují v populaci (např. pneumokokové infekce), je rezistence  spíše na nižší úrovni.

Naopak v oblasti nemocničních infekcí, které se objevují mj. po operačních zákrocích (např. multirezistentní enterobakterie), je úroveň rezistence vyšší. „Vyšší míra rezistence je způsobena především, nikoliv však výhradně, nevhodným užitím antibiotických přípravků. Podávání antibiotik pouze „pro jistotu“ či z diagnostických rozpaků je jedním z důvodů nárůstu rezistence bakterií k antibiotikům,“ vysvětluje MUDr. Václava Adámková.

Kromě nadužívání a nevhodného užívání antibiotik má na vznik rezistence vliv také konkrétní onemocnění, kvalita péče v nemocnicích i na klinikách, míra proočkovanosti ve společnosti a sociální faktory.

Okénko odborníka

V České republice došlo k výraznému vzestupu rezistence na antibiotika volby (kotrimoxazol či ampicilin) u nejčastějšího původce infekcí močových cest – Escherichia coli v komunitě, a to během posledních 6 let. Jestliže v roce 2005 byl podíl kotrimoxazol rezistentních močových izolátů E. coli 17,4 % a ampicilin rezistentních kmenů 36,3 %, tak v roce 2011 bylo kotrimoxazol rezistentních kmenů již 24,1 % a ampicilin rezistentních 43,4 % resp.

Jak proti rezistenci bojovat?

Zachování účinnosti antibiotik a omezení rizik, která přispívají k vzestupu antimikrobiální rezistence je společnou zodpovědností předepisujících lékařů, pacientů, ale také politiků zodpovědných za organizaci a řízení zdravotního systému. Evropská komise proto již v roce 2011 připravila akční plán pro boj s antimikrobiální rezistencí, který v České republice koordinuje a realizuje Národní antibiotický program na základě usnesení vlády ČR.  Důležitou roli hraje také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který v souladu se zákonem o léčivech zajišťuje, aby byla používána pouze takové léčiva, která jsou v souladu s dostupnými a aktuálními vědeckými poznatky, kvalitní, účinná a bezpečná.
 
Akční plán se opírá o tyto základní předpoklady úspěšného boje s rezistencí vůči léčivům:
1. Uvážlivé používání antibiotik v praxi: Antimikrobiální rezistence přímo souvisí s předepisováním, dostupností a užíváním antibiotik. Nevhodné předepisování, nadužívání antibiotik či jejich nesprávné užití pacienty vede k nárůstu rezistence bakterií.
2. Zabránění antimikrobiálním rezistencím a jejich šíření: Zde hovoříme především o rezistencích, které vznikají v nemocničním prostředí. Je známo, že 20 – 30 % těchto infekcí lze zabránit dodržováním preventivních zásad a kontroly infekcí. Svou roli hrají nejen pracovníci ve zdravotnictví, ale i samotní pacienti. 
3. Vývoj nových léčiv: „Ve vývoji je nyní 395 nových léčiv a vakcín, které budou v budoucnu určeny k léčbě infekčních onemocnění. Jejich vývoj je oproti vývoji klasických léčiv poměrně specifický – v dnešní době je totiž poměrně složité nalézt zcela novou bezpečnou molekulu a včas ji klinicky ověřit. Proto se vývoj obrací i jiným směrem než pouze k antibiotikům,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček
4. Mezinárodní spolupráce: Antimikrobiální rezistence je globální problém, k jehož úspěšnému řešení je zcela nutná spolupráce na všech úrovních.

15,6 miliard korun na vývoj nových léčiv a zajištění účinnosti stávajících antibiotik

Symbolem evropské spolupráce v boji proti antimikrobiální rezistenci je evropská iniciativa Innovative Medicines Innitiative (IMI), která sdružuje inovativní farmaceutické společnosti s malými středními podniky, výzkumnými týmy atp. „V rámci pravidelných výzev nabízí IMI výzkumným konsorciím finance na vývoj a výzkum nových, účinnějších léčiv a zajištění účinnosti stávajících přípravků. Do června letošního roku byly vypsány dvě výzvy, které výzkumníkům nabídly v přepočtu téměř 12 miliard korun. Přibližně polovinu financí poskytla Evropská unie, druhou část poskytly inovativní farmaceutické společnosti sdružené v Evropské federaci farmaceutických společností a asociací (EFPIA), jejímž je AIFP členem,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
 
V červenci 2013 bude vypsána nová výzva, opět zaměřená na problematiku antimikrobiální rezistence. Alokované finance se předpokládají ve výši 3,6 miliardy korun. Výzvy byly, jsou a budou zaměřeny nejen na vývoj nových léčiv, ale také na podporu a zajištěné účinnosti stávajících antibiotik prostřednictvím cílené edukace a zvyšování informovanosti odborné i laické veřejnosti.