Parlamentní seminář upozornil na téma prevence sezónní chřipky v ČR

Parlamentní seminář upozornil na téma prevence sezónní chřipky v ČR

Obsah

Prevence sezónní chřipky v ČR byla hlavním tématem diskusního semináře organizovaného Asociací inovativního farmaceutického průmyslu ve spolupráci s Výborem pro zdravotnictví PS, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně dne 23. listopadu 2010. Cílem této akce bylo otevřít diskusi o problematice očkování proti sezónní chřipce v České republice a diskutovat o strategických cílech a prioritách jak v rámci doporučení EU, tak Národního akčního plánu ČR.

Seminář zahájil MUDr. Martin Gregora, poslanec a člen výboru pro zdravotnictví PS Parlamentu ČR. Po jeho úvodním slovu zazněla prezentace Dr. Silvia Villanueva z Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise. Ta se ve své přednášce zaměřila na závažnost chřipky, které každoročně podlehne v zemích EU 40 tisíc až 220 tisíc lidí. Onemocnění má přitom nejen závažné zdravotní, ale i ekonomické dopady. Dle údajů WHO např. dosáhly celkové náklady spojené s epidemií chřipky v Německu v letech 1996 – 1997 téměř 988 milionů eur. Dr. Villanueva zároveň představila účastníkům akce obsah a priority obsažené v Doporučení Rady EU z prosince 2009 o očkování proti sezónní chřipce, mezi jehož hlavní cíle patří především dosažení 75% proočkovanosti u skupin starších občanů a rizikových skupin do roku 2014/2015 a zvýšení proočkovanosti proti chřipce u zdravotníků. Tímto doporučením je vázána také Česká republika. Jen pro srovnání uvádíme, že v roce 2009 bylo v ČR očkováno proti sezónní chřipce pouze 20 % osob starších 65 let, 19 % chronicky nemocných pacientů a 26 % zdravotníků.

Dále následoval příspěvek MUDr. Jana Kynčla, epidemiologa Státního zdravotního ústavu, který byl zaměřen na výskyt a závažnost sezónní chřipky v České republice, rozdíly mezi chřipkou a ARI, projevy chřipky a možnosti její prevence. MUDr. Kynčl uvedl, že chřipka je závažné infekční onemocnění, které každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel a ve svém důsledku vede ke zbytečným úmrtím. Ze statistik vyplývá, že v ČR zemře ročně na chřipku přibližně 1 500 lidí, což je např. více než v důsledku dopravních nehod. Nejdůležitější prevencí chřipky a jejích závažných komplikací je očkování, které až u 70 – 90 % zdravých dospělých dokáže zabránit nemoci. U starších osob pak vakcinace snižuje nutnost hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 – 70 % a riziko úmrtí o 80 %.

Pohled praktického lékaře na očkování představil ve svém vystoupení MUDr. Cyril Mucha, jehož prezentace se také věnovala nejčastějším překážkám, které mohou bránit očkování proti sezónní chřipce, ať už z pozice odborníka či pacienta.  Právě mezi širokou veřejností je rozšířena řada mýtů o očkování. Mezi nejčastější z nich patří tvrzení, že chřipkový virus se neustále mění, proto není vakcinace účinná, chřipka je banální onemocnění, po očkování lze chřipkou stejně onemocnět, a navíc mívá nemoc těžší průběh apod. Překážkou může být také skutečnost, že očkování odmítají sami někteří lékaři. Vakcinace přitom představuje ochranu nejen pro očkovaného jedince, ale je důležitá i pro kolektivní ochranu. Je výhodná jak pro pacienta, tak pro stát či zaměstnavatele. Ke zvýšení proočkovanosti dle názoru MUDr. Muchy přispívá nebo mohlo by přispět stabilní prostředí a legislativa, včetně podpory státu a jeho představitelů, možnost výběru více „kanálů" dodávek vakcín, rozšíření skupin, které mají očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, či systém bonifikace (pacientů, lékařů, pojišťoven, zaměstnavatelů).

Dalším řečníkem byl hlavní hygienik a náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Michael Vít, který se věnoval aktivitám Ministerstva zdravotnictví ČR a strategii zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce. Pan náměstek Vít představil účastníkům semináře priority obsažené v návrhu Národního akčního plánu ČR na zlepšení proočkovanosti proti sezónní chřipce, na jehož přípravě pracuje speciální pracovní skupina MZd, ustavená v roce 2010. Akční plán by měl obsahovat v rámci svých hlavních cílů zejména zajištění edukačních kampaní o významu očkování proti sezónní chřipce pro zdravotníky i širokou veřejnost, dosažení 75% proočkovanosti proti chřipce u starších osob a zdravotně stigmatizovaných jedinců (viz Doporučení Rady EU) a zvýšení proočkovanosti zdravotníků.  Statistiky přitom hovoří jasně – v ČR je očkováno proti sezónní chřipce např. pouze 21-22 % osob starších 65 let a v porovnání s většinou zemí EU tak jednoznačně zaostáváme. MUDr. Vít se částečně také zmínil o faktorech, které jsou pro širokou veřejnost důležité a které by mohly pacienty motivovat k očkování. Uvedl mimo jiné, že z průzkumu univerzity v Curychu vyplynulo, že rozhodující je pro pacienta zejména proaktivní přístup a doporučení odborníka, dostatek informací o onemocnění a vakcíně a také otázka financování.

Přednáškový blok uzavřela velice zajímavá prezentace Dr. Patricie Blank, PhD., z Univerzity v Curychu a Bazileji, která představila závěry speciální studie provedené v letošním roce curyšskou univerzitou. Studie byla zaměřena na srovnání přístupu k očkování proti sezónní chřipce v jedenácti zemích EU (včetně ČR) a na hodnocení dopadu a efektivity různých národních strategií a politik. Studie prokázala, že se přístupy států EU velmi liší a že nejefektivnější strategií na zvýšení proočkovanosti jsou kampaně na podporu očkování a osvětové akce zaměřené na vysvětlení závažnosti chřipky. Dr. Blank vyzdvihla zásadní roli zdravotníků, kteří by měli identifikovat cílové skupiny pacientů a edukovat je o benefitech spojených s očkováním, a také fakt, že zdravotníci jsou tou skupinou populace, jež by měla být vysoce proočkována. Další, neopominutelnou strategií, jež patří mezi nejefektivnější, je plná úhrada očkovacích látek (tak, aby nemusel pacient doplácet) a zavedení pobídek pro praktické lékaře, kteří budou motivováni očkovat.

V závěrečné diskusi se účastníci semináře shodli na tom, že současný stav proočkovanosti v ČR (8 % populace) je hluboce pod žádoucí úrovní a že je nutné co nejdříve implementovat národní akční plán, spolu se současným zavedením stabilního legislativního prostředí, které bude k očkování motivovat jak pacienty, tak lékaře.