Plicní arteriální hypertenze je stejně zákeřná jako rakovina

Plicní arteriální hypertenze je stejně zákeřná jako rakovina

Obsah

Plicní arteriální hypertenze je závažné vzácné onemocnění, které není v současné době vyléčitelné. Toto onemocnění plicních cév je způsobeno zvýšeným tlakem v plicnici, což vede k postupnému přetížení pravé srdeční komory. Pokud není choroba včas a správně léčena, dochází k úmrtí pacienta do tří let, většinou v důsledku selhání srdce.

Svou závažností tato hypertenze dosahuje významu onkologických onemocnění. „Choroba se řadí do kategorie vzácných onemocnění, na něž se intenzivně hledá účinný lék. Novou nadějí pro pacienty jsou tak inovativní léky, kterých je v současné době ve vývoji více než 450,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček. 

Plicní arteriální hypertenze se objeví nejčastěji u žen starších 40 let

Tato zákeřná nemoc nebývá diagnostikována příliš často. Její následky jsou však pro postiženého, který není včas a správně léčen, vždy fatální. Plicní arteriální hypertenze postupuje velmi rychle, nemocného postupně omezuje ve všech jeho činnostech.

Pacient s plicní hypertenzí, která již dosáhla posledního stádia, nemůže vykonávat prakticky žádnou fyzickou aktivitu, aniž by se projevily příznaky onemocnění. Únava a dušnost mohou být přítomny neustále,“ řekl doc. MUDr. Pavel Jansa, PhD., z Centra pro plicní hypertenzi, VFN Praha. Choroba postihuje častěji ženy než muže a vyskytuje se ve všech věkových kategoriích, nejčastěji ve skupině 40 – 60 let. Počet pacientů v České republice se odhaduje na několik set.

Nespecifické příznaky znesnadňují včasnou diagnostiku

Příčina plicní arteriální hypertenze není doposud kompletně známa. Diagnóza je v mnoha případech zpožděna o měsíce i roky, stanovena tak bývá až v pokročilém stádiu onemocnění. Problém u této choroby je její snadná zaměnitelnost například s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí nebo některými kardiovaskulárními onemocněními.

Příznaky nemoci jsou často nespecifické, i proto mohou být přisuzovány jiným onemocněním, což značně snižuje pravděpodobnost včasného odhalení choroby a jejího následného úspěšného léčení,“ doplnil doc. MUDr. Pavel Jansa, PhD. Mezi prvotní příznaky onemocnění patří dušnost, únavnost a bolest na hrudi (60 – 80 % případů). Postižený se abnormálně zadýchává při lehké fyzické činnosti, také bývá velice často unaven.

Možnosti léčby

Plicní arteriální hypertenze není v současné době vyléčitelná, to však neznamená, že ji nelze léčit. Pokud je terapie zahájena včas, pacienti mají výrazně lepší prognózu než ti, kteří se začnou léčit v pozdějších fázích nemoci. Současná terapie se zaměřuje zejména na snižování tlaku v plicních cévách. V takových případech se používají především léky, které cévy rozšíří, ředí krev nebo podporují vylučování tekutin – tzv. diuretika.

K léčbě plicní arteriální hypertenze se využívá především různých léčiv, která pomáhají odstranit symptomy onemocnění díky zlepšení srdečního výdeje a poklesu tlaku v plicnici. Kromě ovlivnění kvality života je však významným terapeutickým cílem také snaha zvrátit nepříznivou prognózu onemocnění,“ dodal doc. MUDr. Pavel Jansa, PhD. Vývoj léků jde mílovými kroky kupředu. „V současné době vědci pracují na 452 inovativních lécích na vzácná onemocnění, mezi než patří i plicní arteriální hypertenze,“ doplnil Mgr. Jakub Dvořáček.