Receptem na léčbu českého zdravotnictví není ani další snižování nákladů za léky, ani omezení vstupu moderních léčiv

Receptem na léčbu českého zdravotnictví není ani další snižování nákladů za léky, ani omezení vstupu moderních léčiv

Obsah

Oblast financování léčiv bývá mylně označována za prostor pro značné úspory v českém zdravotnictví. Jak ale ukazují údaje společnosti IMS, již nyní patří ceny léčiv v České republice mezi nejnižší v Evropě. Navíc Česká republika v současné době zaostává ve využití moderní léčby za zbytkem Evropy a moderní léky se k českým pacientům dostávají s tříletým zpožděním v porovnání se sousedním Rakouskem.

Z údajů IMS a Světové banky vyplývá, že výdaje na léky v porovnání s HDP na obyvatele jsou v České republice úměrné nákladům, které vydávají na léky obdobně ekonomicky vyspělé státy středoevropského regionu, například Slovensko či Maďarsko. Zcela jiná je však situace, pokud srovnáme průměrné náklady na léky za den v případě šesti nejdůležitějších terapeutických oblastí. Konkrétně jde o přípravky na léčbu žaludečních vředů a refluxu, vysokého cholesterolu, kardiovaskulárních onemocnění, epilepsie, vážných duševních poruch a deprese. Data MIDAS společnosti IMS prokázala, že výdaje na léčbu ve zmíněných oblastech jsou u nás mnohem nižší, než je evropský průměr. Více finančních prostředků vynakládají na léčbu těchto závažných chorob i okolní státy jako Maďarsko, Rakousko či Německo. Například v Irsku jsou náklady na tyto důležité léky trojnásobně vyšší než v ČR.

Tatáž studie však přinesla další překvapivý výsledek. Zkoumala totiž, jak se v případě šesti uvedených terapeutických oblastí liší typ používaných léčivých přípravků. Co se týče objemu, v České republice jsou při léčbě uvedených závažných onemocnění používány moderní originální léky (léky, které jsou chráněny patentem) jen zhruba v 1 % případů. Jednoznačně při této léčbě převažují generika (léky, kterým vypršela patentová ochrana) s téměř 80% podílem. Zbývající část tvoří léky, které čerstvě přišly o patentovou ochranu. Podíváme-li se na podíl inovativních léčiv na objemu léčby, moderní přípravky využívá v takto malém poměru už jen Polsko. Ostatních 15 států EU, které studie zkoumala, v porovnání s ČR daleko více preferuje použití moderních léků. V některých zemích je poměr generik a originálních léčiv dokonce srovnatelný či ve prospěch moderní terapie (Francie, Itálie, Švýcarsko, Irsko).

Nelze tedy rozhodně souhlasit s názorem, že je Česká republika experimentální laboratoří Evropy, v níž se na pacientech „testují" nové drahé léky a zdravotní pojišťovny je bez problémů hradí. Naopak, co se týče vstupu moderních léků, značně zaostáváme za zeměmi středoevropského regionu. Pokud navíc vstoupí v platnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, lze předpokládat, že přístup českých pacientů k moderní léčbě bude ještě více omezen. Vysoce inovativní léčivý přípravek totiž u nás bude moci být hrazen nejdříve poté, co získá úhradu ve 3 jiných zemích referenčního koše. Přitom se již nyní dostávají k českým pacientům moderní léky se zpožděním. Dle studie IMS provedené v červnu 2011 pro AIFP se u nás inovativní léky uvádějí na trh až o tři roky později než v sousedním Rakousku a o rok a čtvrt později než na Slovensku.