V léčbě nemocí srdce a cév pomáhají moderní léky, ale také elektronika

V léčbě nemocí srdce a cév pomáhají moderní léky, ale také elektronika

Obsah

V posledních dekádách se podařilo významně omezit úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Lví podíl na tom mají hlavně dva faktory: klesající spotřeba tabáku ve vyspělých zemích a pokroky v medicíně. Byla vyvinuta řada účinných léčiv proti hypertenzi a vysokému cholesterolu. Evropská kampaň We won’t rest upozorňuje na úspěchy, jichž věda dosáhla, anebo které jsou „na spadnutí“. Zkoumají se například možnosti genové terapie. Pacientům mohou pomáhat nejen léky, ale třeba i chytrý telefon. I přes pokroky zůstávají nemoci srdce a cév podle WHO stále vůbec nejčastější příčinou úmrtí.

Vysoký krevní tlak patří k vůbec nejzávažnějším zdravotním komplikacím. Díky moderním lékům se daří hypertenzi u pacientů držet na uzdě, stejně jako vysoké hladiny cholesterolu.     „I v kardiologii se nyní používají monoklonální protilátky, jež patří mezi velmi úspěšné biologické léky. Velké pokroky jsou v léčbě ischemické choroby srdeční," uvádí příklady výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Důležitou roli hrají poznatky z oblasti genetiky. Díky nim se výzkumníkům pracujícím na inovativních lécích otevřely zcela nové obzory. „Chceme změnit paradigma léčby kardiovaskulárních chorob: z pouhého léčení symptomů směrem k léčbě zaměřené na příčinu chorob," řekla doktorka Kirsten Leineweber, která v rámci společnosti Bayer v Německu vede oddělení zkoumající souvislosti mezi genomem člověka a chorobami. Její multidisciplinární tým složený z lékařů, biologů či odborníků na bioinformatiku pátrá po genetických variacích, jež by mohly sloužit k odhalení predispozice určitého člověka ke kardiovaskulárním chorobám a k chorobám ledvin. Finálním cílem je nalezení cesty, jak pomoci pacientům anebo lidem, kteří jsou kvůli genetické predispozici ohroženi.

Mnoho rizikových faktorů z hlediska kardiovaskulárních nemocí je spjatých s moderním životním stylem. Jedná se o obezitu, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu tuků v krvi či diabetes. Většina kardiovaskulárních onemocnění se tedy vyvine v závislosti na našem chování – přesto jsou však i takové, s nimiž se pacient narodí a jsou podmíněny geneticky.

Další příklad pozoruhodného projektu: významná farmaceutická společnost Pfizer spolupracuje s menší společností 4D Molecular Therapeutics na vývoji nové generace vektorů adenoviru pro doručování genů do tkáně. Mohlo by to pomoci léčit ty nemoci srdce, které jsou geneticky podmíněné.

„I přes značný pokrok v porozumění biologii kardiovaskulárního systému mají nemoci srdce stále velký dopad na zdraví světové populace. Společnost Pfizer je odhodlána řešit tuto důležitou výzvu s využitím nově dostupných technologií, včetně bouřlivě se rozvíjející genové terapie v oblasti kardiologie," uvedl Rod MacKenzie, výkonný viceprezident společnosti Pfizer a její vrcholný představitel v oblasti vývoje a výzkumu.


Ke slovu se dostává i elektronika

V péči o pacienty s kardiovaskulárními chorobami však nepomáhají pouze léky, ale také elektronika. Kromě poměrně rozšířených kardiostimulátorů či srdečních pump mohou trochu překvapivě pomáhat i chytré telefony, hodinky a další podobná zařízení. Dík příslušným aplikacím a případně i zabudovaným senzorům je možné sbírat od jednotlivých pacientů ohromné množství údajů a získaná „big data" analyzovat pomocí výkonných počítačů za účelem nalezení optimální terapie. „Chytré telefony skýtají ohromné možnosti, mimo jiné také v oblasti sledování bezpečnosti léků," uvedl doktor Matthias Gottwald, taktéž z Bayeru, který v čele mezinárodního týmu pracuje na vývoji aplikace, pomocí které bude možné hlásit nežádoucí účinky léčby. Výzkumníci věří, že informace o nežádoucích účincích se jim povede získávat i ze sociálních sítí.

Hodně vepředu jsou ve využívání „digitální medicíny" Estonsko a Velká Británie.

 

• V roce 2008 zemřelo na kardiovaskulární nemoci ve světě 17, 3 milionu lidí.
• Z toho 7,3 milionu připadalo na srdeční infarkt a 6,2 milionu na mozkovou mrtvici.
• Tři miliony zemřelých byly mladší šedesáti let
• Každý druhý pacient se selháním ledvin v pokročilém stadiu nakonec zemře na kardiovaskulární nemoc

Kam se dál vydat

Kampaň We won't rest, spuštěná Evropskou federací farmaceutických společností a asociací (EFPIA): www.efpia.eu/we-wont-rest 
Informace o kampani na webu AIFP: www.aifp.cz 

Tisková zpráva

Tisková zpráva ke stažení zde.