Zpravodajský rok 2017

amreview.cz | 22. 12. 2017

AM Review v roce 2017 posílila rubriku Zpravodajský deník. Cílem bylo předložit více „klasického" zpravodajství – tedy stručných, věcně a citačně objektivních sdělení o událostech

V průřezovém přehledu si připomeňme, o čem jsme během roku na více než čtyřiceti tiskových stranách rubriky Zpravodajský deník také psali.

Leden

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík 6. ledna oznámil, že se se zástupci poskytovatelů zdravotních služeb dohodl na způsobu zakotvení paliativní a hospicové péče do českých norem. Podle něho je potřeba připravit konkrétní kroky, a to jak v oblasti legislativy, tak v oblasti úhrad.

Rada Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) 6. ledna dopisy vyzvala poslance, aby odmítli novelu zákona č. 95/2004 Sb., o vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, která již byla zamítnuta senátem. V dopisu AČNM uvádí, že tato norma nezohlednila ani požadavky odborné, ani požadavky poskytovatelů péče. Sněmovna ale 31. ledna senátem odmítnutou normu opět schválila.

Sněmovna 13. ledna ve třetím čtení schválila novelu, která změnila zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, a zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů (transplantační zákon). Změny respektovaly požadavky směrnic EU a upravily pojmy v návaznosti na občanský zákoník.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) 18. ledna zveřejnil zprávu, že lékárny nelegálně vyvezly léčivé přípravky v hodnotě přes 149 milionů Kč. Šlo hlavně o léky na anginu pectoris, diabetes 2. typu, CHOPN, antidepresiva, léky na epilepsii či astma. Nejvíce nelegálních vývozů mířilo na Slovensko. Za tyto prohřešky, odhalené především v roce 2016, byly uděleny pokuty v celkové výši 34 milionů Kč. SÚKL současně oznámil, že v kontrolách pokračuje i v roce 2017, aktuálně řeší případy dalších 22 lékáren.

Ze zahraničních zpráv v lednu asi nejvíc zaujalo oznámení, že německý Bundestag 19. ledna schválil zákon povolující lékařské užívání konopí. Tím se Německo přiřadilo k Británii, Česku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Makedonii, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Slovinsku a Španělsku.

Únor

Vláda schválila návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která mj. snižuje od počátku roku 2018 spoluúčast pojištěnců patřících do sociálně zranitelných skupin na doplatcích na léky částečně hrazené (u dětí do 18 let o 1000 Kč na 1500 Kč, u osob od 65 let věku též o 1000 Kč na 2000 Kč, s navazujícím dalším snížením spoluúčasti o 500 Kč od 70 let věku).

Ministerstvo zdravotnictví předložilo přepracovaný návrh zákona o univerzitních nemocnicích (UN). Mimo jiné tato verze redukovala počet nemocnic, které měly od 1. ledna 2018 statut UN získat. Měly to být: FN Brno, FN Hradec Králové, FN Královské Vinohrady, FN Olomouc, FN Ostrava, FN Plzeň, FN u sv. Anny v Brně, FN v Motole, VFN v Praze, ÚVN-VFN Praha. Jak známo, tento zákon byl nakonec smeten se stolu.

Březen

Skupina poslanců vládního hnutí ANO v čele s předsedou sněmovního zdravotního výboru prof. Rostislavem Vyzulou podala 4. března předlohu zákona, který by měl v praxi umožnit vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě. Mimo jiné by ze zákona vzniklo Národní centrum elektronického zdravotnictví, jež by mělo na starosti zejména koordinaci činností v této oblasti a strategické materiály. Vzhledem k tomu, že před projednáváním v zákonodárných sborech návrh musí dostat k posouzení vláda, bylo již v okamžiku jeho předložení vysoce pravděpodobné, že se nepodaří předlohu projednat do podzimních voleb.

Ministr Ludvík se vrátil z oficiální návštěvy Kuby. Oznámil, že Česko odmítlo kubánskou snahu splácet téměř sedmimilardový dluh vůči ČR dodáváním antidiabetika Heberprot-P. Ministr uvedl, že lék na registraci v EU čeká již několik let. Kubánská strana navíc nedoložila veškeré informace týkající se jeho jakosti, účinnosti a bezpečnosti. Na rozdíl od ČR se Slovensko rozhodlo lék z Kuby svým pacientům nabídnout.

Na briefingu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu o problematice lékových inovací v ČR definoval farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA) jako velmi negativní jev dlouhý termín mezi registrací nového léku a jeho dostupností pro pacienta. Česko se intervalem 17,7 měsíce řadí k nejpomalejším zemím Evropy, za námi už jsou jen Rusko (21,2 měsíce), Rumunsko (21,7 měsíce) a Řecko (24 měsíců). Nejrychlejší v Evropě je Německo (2,3 měsíce).

Duben

Všechna lůžková zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, by měla mít svého kaplana, který bude součástí týmu nemocnice. Doporučil to metodický pokyn účinný od poloviny dubna. Současně ministerstvo oznámilo,že zřídí Radu pro duchovní péči, která by měla řešit koncepční a strategické otázky týkající se duchovní péče v nemocnicích. Bude mít osm členů ze zástupců církví, ministerstva a nemocnic.

Česká lékařská komora (ČLK) poslala 4. dubna poslancům dopis s negativním stanoviskem k návrhu poslance Vyzuly na doplnění zákona č. 96/2004 Sb., o vzdělávání zdravotníků, o obory terapeuta a specialisty čínského léčitelství. Dokument mj. uvedl: „Vědecká rada ČLK zásadně odmítá návrh na zavedení odborné způsobilosti k výkonu povolání ‚terapeuta tradiční čínské medicíny' a ‚specialisty čínské medicíny'. Vědecká rada ČLK považuje tzv. tradiční čínskou medicínu za pouhé léčitelství. Tento návrh je nebezpečným průlomem, neboť legislativně přiznává čínskému léčitelství statut medicínského oboru, a tím zvýhodňuje čínské léčitelství oproti jiným léčitelským metodám. Vědecká rada ČLK trvá na stanovisku, že léčitelství, ať již vychází z jakýchkoli tradic, není zdravotnickým povoláním."

Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že má připraveno 190 milionů korun z evropských dotací určených na zlepšení dostupnosti a kvality psychiatrické péče v mimopražských regionech. Maximální příspěvek na jeden projekt je 40 milionů korun.

Zhruba pět miliard korun ročně ze spotřební daně z tabáku a alkoholu by mělo jít na investice v nemocnicích. Prohlásil to ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík S penězi by měl podle něj hospodařit zvláštní fond podobný fondu dopravy. Řešení této věci na úrovni zákona ale podle ministra připadne až příští vládě a sněmovně.

Jihočeská organizace hnutí ANO oznámila, že trvá na personální obměně vedení krajských nemocnic. Předseda představenstva sedmi z těchto nemocnic Martin Bláha prý prostřednictvím vysokých odměn, které v krajském holdingu Jihočeské nemocnice dosahují ročně 7,2 milionu Kč, vyváděl z nemocnic peníze. Bláha navíc nechal postavit na svém pozemku rekreační objekty pro hejtmana Jiřího Zimolu a jeho náměstka Jaromíra Slívu (oba ČSSD). Bláha 18. dubna dal svou funkci k dispozici, následně oznámila bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová, že akceptuje nabídku KDU-ČSL a je připravena holding vést.

Léky obsahující efedrin a pseudoefedrin nelze kvalifikovat jako prekurzory, tedy látky sloužící k výrobě drog, ve smyslu evropského nařízení z roku 2004. Soudní dvůr EU takto zodpověděl předběžnou otázku položenou českým Nejvyšším soudem. V této otázce šlo zejména o léky zneužívané „vařiči" pervitinu.

Květen

Středočeští krajští radní schválili záměr založit spolek krajských nemocnic, a docílit tak lepšího hospodaření. Například společným zadáváním veřejných zakázek, jednotným zastupováním při jednáních s pojišťovnami i dodavateli léků a zdravotnického materiálu a při organizaci centrálních výběrových řízení na služby, dodávky zdravotnického materiálu a léků. Hejtmanství zřizuje nemocnice v Kladně, Benešově, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami. Činnost spolku má stát 1,4 milionu korun ročně, hejtmanství má pomoci ušetřit řádově minimálně miliony korun.

Vláda schválila návrh ministerstva zdravotnictví, aby stát od roku 2018 odváděl o 49 korun na jednoho pojištěnce víc – měsíční částka pojistného se tak zvýší na 969 korun. Stát platí pojistné za zhruba 5,95 milionu lidí, letos to činí celkem 65,8 mld., příští rok cca 69,3 mld. korun.

Občanská demokratická strana (ODS) neuspěla u vlády s návrhem na obnovu praktického lékařství pro děti a dorost jako základního oboru specializačního vzdělávání. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer 3. května sdělil, že ministři přijali negativní stanovisko. Odvolali se na dřívější praxi ve vzdělávání lékařů a usoudili, že díky sloučení oboru s pediatrií by mohl počet dětských praktiků i růst. ODS předlohou reagovala na novelu o vzdělávání lékařů, jež obory spojí.

Organizace HealthCare Institute zveřejnila výsledky šetření mezi studenty všech typů zdravotnických škol. Jedním ze zjišťovaných faktů byl záměr studentů, kde po absolutoriu chtějí pracovat, resp. zda uvažují o odchodu za prací do ciziny. V ČR chce určitě zůstat 63 % absolventů středních odborných zdravotnických škol (SŠ). Studenti vyšších odborných zdravotnických škol (VOŠ) chtějí hledat práci v tuzemsku v 81 % případů a respondenti z vysokých zdravotnických škol (VŠ) preferují vykonávat svou budoucí praxi v ČR v 76 % případů.

Novým generálním ředitelem Světové zdravotnické organizace (WHO) byl 23. května na pět let zvolen Etiopan Tedros Adhanom. První Afričan v této funkci nahradí Číňanku Margaret Chanovou, která stála v čele organizace deset let. Té bylo vyčítáno, že organizace několikrát nezareagovala odpovídajícím způsobem na vzniklé krize, např. v roce 2014 na epidemii eboly v západní Africe. Světová zdravotnická organizace, která je jednou z agentur OSN, má 194 členů, z nichž 185 má hlasovací právo. Byla založena 7. dubna 1948.

Česká stomatologická komora (ČSK) po svém sněmu 14. května v Mikulově oznámila, že našla řešení, čím nahradit u dětí do 16 let, těhotných a kojících matek v zubních výplních míchaný amalgám, jehož používání od roku 2018 zakázal Evropský parlament. Komora údajně vymyslela náhradu míchaného amalgámu a s pojišťovnami domluvila kompromis. Konkrétní materiál, který by měl amalgám nahradit, ale nebyl specifikován. „Není to jeden určitý materiál, je to u každého výkonu vždy výběr z několika. Možností je více, aby si lékař optimálně vybral," prohlásil v říjnu nastupující prezident ČSK doc. Roman Šmucler.

Červen

Ve věku 91 let zemřel 16. června francouzský kardiochirurg Christian Cabrol, který v dubnu 1968 uskutečnil první transplantaci srdce v Evropě. Operatér, který díky svému věhlasu vstoupil načas také do politiky, se proslavil i první kombinovanou transplantací srdce a plic v roce 1982 a výměnou srdce za umělé ve Francii v roce 1986. Zemřel v pařížské nemocnici Pitié-Salpêtrière, kde provedl svou první transplantaci.

Prezident Miloš Zeman podepsal 22. června novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Norma např. umožní ve zvlášť odůvodněných případech provést kastraci u pacienta, který nespáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin. Hranice věku pacienta, u něhož bude možné provést kastraci, se sníží z 25 na 21 let. Poskytovatelé zdravotních služeb budou muset hlásit policii pacienty, kteří se vyhýbají ochrannému léčení. Dosud mají povinnost informovat pouze soudy. V posudkovém lékařství zavede norma možnost vzdání se práva na přezkoumání posudku. Umožní využívat pracovnělékařské služby prostřednictvím jiného smluvního poskytovatele. Praktičtí lékaři, kteří posuzují zdravotní způsobilost zaměstnanců, nebudou muset povinně vykonávat dohled a poskytovat poradenství. Novela prodlužuje z jednoho na dva roky platnost lékařského posudku o zdravotní způsobilosti dítěte potřebného např. pro školy v přírodě, letní tábory nebo lyžařské výcviky. V souvislosti s léčbou neplodnosti byla upravena možnost transplantace dělohy od žijící dárkyně, a to i mezi příbuznými ženami. Novelizovaný zákon nabyl platnosti od 1. listopadu.

Vláda Slovenské republiky prostřednictvím ministra zdravotnictví Tomáše Druckera 23. června oznámila, že hodlá vyčlenit až 585 milionů eur (15,4 miliardy Kč) na oddlužení zdravotnických zařízení, jejichž závazky po lhůtě splatnosti vystoupily na nejvyšší úroveň za poslední roky. Pravidla oddlužení počítají s tím, že věřitelé nabídnou slevu a zadlužená zařízení vypracují ozdravný plán. Dluhy po splatnosti zdravotnických zařízení v SR v roce 2016 vzrostly o 17,7 % na 647,24 milionu eur (17 miliard Kč). Dosáhly tak nejvyšší úrovně od roku 2012.

Červenec

Šéf tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví (MZ) Ondřej Macura informoval, že v rámci sekce legislativy a práva MZ vzniklo samostatné oddělení podpory práv pacientů, které je od 1. července oficiální součástí struktury ministerstva. Dále Macura oznámil, že vzniká pacientská rada jakožto poradní orgán ministra. Vedle dalších stěžejních bodů činnosti se bude rada též vyjadřovat k návrhům legislativních i nelegislativních materiálů v rámci vnitřního připomínkového řízení.

Sněmovní sociální výbor upozornil na diskriminaci zdravotních sester v domovech pro seniory a zařízeních pro postižené, které „vypadly" z vyplácení příspěvku 2000 Kč za práci na směny u lůžek pacientů. Tento příspěvek byl sestrám ve zdravotnických zařízeních přiznán od července. Dotace, které na něj poskytlo ministerstvo zdravotnictví, se týkaly jen nemocnic, nikoli zařízení v gesci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Jsme z toho nešťastní, příjemcem dotací MPSV nemůže být zdravotnický personál z pobytových zařízení. Z našeho resortu není možné financovat tyto personální náklady," prohlásila náměstkyně MPSV Zuzana Jentschke Stöcklová.

Srpen

Zaměstnanci v delší pracovní neschopnosti budou brát od roku 2018 vyšší nemocenskou. Prezident Miloš Zeman 1. srpna podepsal novelu, která růst procentní sazby od druhého měsíce nemoci zavede. Předloha o pojistném na sociální zabezpečení také zjednodušuje podnikatelům administrativu spojenou s placením odvodů. Zatímco nyní dostávají zaměstnanci od 15. dne nemoci 60 % příslušného vyměřovacího základu, nově od 31. dne nemoci dávka vzroste o 6 procentních bodů a od 61. dne na 72 %. Novinka zvýší podle odhadů příští rok výdaje na nemocenské o 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech o 2,5 miliardy a 2,7 miliardy korun. V prvních třech dnech nemoci zaměstnanec nedostává nic. Pak do 14. dne dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele. Předloha také zavede elektronické neschopenky, přičemž zůstane možnost vystavení jejich papírové podoby. Vznikne rovněž registr ošetřujících lékařů, který bude spravovat ministerstvo práce a sociálních věcí.

Senát 16. srpna schválil novelu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která definuje vývoj platby pojistného za „státní pojištěnce". V roce 2017 činí toto pojistné 920 korun na osobu měsíčně, v roce 2018 vzroste příspěvek nařízením vlády o 49 korun. V roce 2019 bude podle uvedené novely příspěvek představovat 1018 korun, o rok později 1067 korun. Stát navíc bude podle novely platit zdravotní pojištění i za lidi, kteří mají nařízenu ústavní léčbu.

Září

Pro rok 2018 se seznam zdravotních výkonů rozšíří o 46 položek. Přibude paliativní péče a některé robotické operace. Mezi nově zařazenými výkony bude také např. antibiotická léčba infekce močových cest vykázaná dětským lékařem nebo zhotovení speciálních dlah pro pacienty se syndromem diabetické nohy atd. Seznam obsahuje více než 3700 položek, jeho návrh byl poslán do připomínkového řízení. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že nové výkony budou systém zdravotního pojištění stát maximálně 673 milionů korun, tedy asi 0,2 % celkových výdajů. Jedná se o horní hranici hodnot modelovaných bez uplatnění regulací a limitů daných úhradovou vyhláškou.

V ambulantní péči se dopad odhaduje na nejvýše 199 milionů Kč. Maximální dopad výkonů v lůžkové péči bude asi 58 milionů korun, především půjde o deset nově zařazených typů robotické operace. Na nejvýše 80 milionů korun se odhaduje nárůst nákladů v ochranné psychiatrické léčbě. Nárůst až o 110 milionů korun by mohla způsobit změna v urgentním příjmu.

Prezident Miloš Zeman 12. září podepsal novelu zákona o zaměstnanosti, podle níž se státní příspěvek zaměstnavatelům na mzdy handicapovaných zvýší ze současných 9500 na 12 000 korun měsíčně. Novela také snižuje limit pro poskytování tzv. náhradního plnění, kdy mohou úřady a firmy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků odebrat zboží od firem s více než polovinou zaměstnanců s handicapem. Limit klesne z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725 284 korun ročně. Nově budou také nemocní nezaměstnaní povinni dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské.

Říjen

Česká republika je nejnezdravější zemí na světě, pokud jde o kombinaci konzumace alkoholu a tabáku a o počet obézních lidí. V první desítce je devět bývalých komunistických zemí ve střední a východní Evropě, desáté jsou Spojené státy s Litvou. Vyplývá to ze srovnávací studie 179 zemí světa, o které informoval britský server Clinic Compare, jenž se opírá o veřejně dostupná data Světové zdravotnické organizace (WHO), americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Světové plicní organizace (WLA). V Česku se v průměru na osobu ročně zkonzumuje 13,7 litru alkoholu a země je na 11. místě co do spotřeby tabákových výrobků. „Stupně vítězů" nejnezdravějších zemí světa: 1. ČR, 2. Rusko, 3. Slovinsko.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) oznámil, že obnovený registr zdravotnických pracovníků bude plně funkční od března 2018, od podzimu se začne plnit daty. Evidováni v něm budou jak lékaři, tak nelékařští pracovníci. Minulý registr zrušil Ústavní soud (ÚS) kvůli ochraně osobních dat. Vláda jeho opětovné zavedení schválila v roce 2015. Testovací provoz začne už letos na podzim. Registr bude neveřejný. Vyhoví tak námitce ÚS.

Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo zapracovat do úhradové vyhlášky pro příští rok slíbený 10% růst tarifních platů a mezd zdravotníků. Ministr Miloslav Ludvík 11. října podepsal memorandum s Asociací krajů reprezentovanou její předsedkyní Janou Vildumetzovou (ANO). Podobně se Asociace krajů dohodla i s ministerstvem práce a sociálních věcí, které na růst příjmů v sociálních službách poskytne ze svého rozpočtu 823 milionů korun.

Listopad

Výstavba kliniky tradiční čínské medicíny (TČM) v areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK) za téměř 300 milionů korun by mohla začít počátkem roku 2018. Oznámil to ředitel FNHK prof. Vladimír Palička. Stavitelem bude nadační fond, jehož vznik schválila loni v červnu vláda. Čínská společnost CEFC slíbila projekt podpořit zhruba 270 miliony korun. Nyní v ambulanci TČM, která funguje od září 2015, pracují tři lékaři, dva čínští a jeden český. Nabízejí např. akupunkturu či bylinnou terapii. V zařízení se dosud léčilo více než 2000 pacientů, služby si platí sami.

Nemocnice Na Homolce (NNH) V Praze, Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) a Fakultní nemocnice Plzeň (FNP) nakoupily během tří let léčiva za 5,5 miliardy korun bez zadávacího řízení. Za shodné léky a zdravotnické prostředky platily rozdílné ceny. Vyplynulo to z kontroly hospodaření tří vybraných nemocnic v letech 2014‒2016, kterou provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři vybrali vzorek 44 shodných léčiv a 132 identických zdravotnických prostředků. Například u antibiotika Amikacin byl rozdíl až desetinásobný, stálo 82, ale i 820 korun.

Na sjezdu České lékařské komory (ČLK), který proběhl o druhém listopadovém víkendu v Brně, obhajoval ministr Miloslav Ludvík zařazení profese terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny do oborů vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v zákoně č. 96/2004 Sb., o způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Potřebu pravidel pro poskytovatele čínské medicíny obhajoval tím, že nyní vzdělání, rozsah a kvalitu nabízené péče čínských léčitelů není možné ověřit. Výuku mají podle plánů poskytnout kvůli nesouhlasu lékařských fakult zdravotně sociální fakulty. Vzdělávací program má být vytvořen ve spolupráci s partnerskými čínskými univerzitami.

Prosinec 

Společnost Health Care Institut (HCI) 5. prosince zveřejnila výsledky průzkumu týkajícího se mj. i bezpečnosti nemocničního personálu. Zúčastnilo se ho 7132 zdravotnických zaměstnanců z více než 100 nemocnic. V žebříčku pocitu největší bezpečnosti zvítězila Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha. Druhou nejbezpečnější nemocnicí z pohledu personálu je Nemocnice Písek, a. s., a třetí pak Karvinská hornická nemocnice, a. s. Na otázku, jaké riziko z pohledu bezpečnosti personálu nemocnice považují zdravotníci za největší, byly nejčastější odpovědi syndrom vyhoření (25,6 %), agresivita pacientů a jejich příbuzných (23,7 %) a profesionální nákazy (19 %). Průzkum se také dotazoval na to, co konkrétně doporučují zdravotníci udělat pro zvýšení bezpečnosti. Mezi odpověďmi jednoznačně zvítězilo snížení přetěžování personálu (45,4 %), omezení práce přesčas (16,3 %) a pravidelná profesní školení (13,8 %).

Celý článek zde