Výzkum a vývoj

Farmaceutický výzkum a vývoj patří k nejvíce rizikovým, nákladným a časově náročným oblastem podnikání. K vytvoření nového léku musejí vědci objevit tisíce nových sloučenin, z nichž jen zlomek nakonec pomůže pacientům.

10 000 : 1

Pro představu z 10 000 nově objevených sloučenin se do předklinické fáze zkoušení dostane přibližně 250 z nich. Do klinického zkoušení pak postoupí jen nepatrný počet a jen 1 z 5 zkoušených léků získá registraci a je uveden na trh.

Vysoká míra neúspěchu, rozsáhlost klinických studií, rostoucí technická náročnost produktů a zvyšující se požadavky na bezpečnost a účinnost nového léku jsou také hlavní příčinou růstu nákladů na výzkum a vývoj. Od roku 1960 vzrostl počet let potřebných k ověření nového léku z 6 na 12. Vývoj 1 nového léku dnes stojí obvykle 1 miliardu dolarů, což odpovídá zhruba ¼ ročních výdajů na léky v České republice. Problematická je i návratnost takto vynaložených investic. Podaří se zajistit pouze u 1 z 5 nově uvedených léků.

Patentová ochrana

Inovativní přípravky jsou chráněny patentovou ochranou, jež představuje pro výrobce záruku, že se prostředky vynaložené na úspěšný výzkum nového léku vrátí zpět a další výzkum nových léků bude moci pokračovat. Zároveň tržby z prodaných přípravků pokrývají i náklady na výzkum „neúspěšných“ sloučenin, které se nakonec na trh nedostanou. Patentová ochrana formálně trvá 20 let, ale doba, po kterou může výrobce nový lék prodávat a má přitom zaručenou exkluzivitu, je mnohem kratší. Účinnou látku přípravku je totiž nutné chránit patentem už v první fázi vývoje, kdy ještě není dostupná pacientům. Skutečná exkluzivita konkrétního léku na trhu tak trvá jen 8 až 10 let.

Související zprávy

90 miliard korun na vývoj nových léků

Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) tento týden oficiálně představila druhou fázi evropské Inovativní medicínské iniciativy (IMI 2), která je pokračováním úspěšného partnerst...

11.07.2014 čtěte více

Klinické studie: otázky a odpovědi

Klinické studie mají nezastupitelné místo při výzkumu nových léčiv a tedy i vývoji moderní medicíny. U příležitosti Mezinárodního dne klinických studií (20. 5. 2014) si vám proto dovolujeme nabídnout ...

15.05.2014 čtěte více

Nová pravidla klinického hodnocení v EU

Evropský parlament koncem minulého týdne odsouhlasil nová pravidla provádění klinického hodnocení v EU. Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) společně s Asociací inovativního f...

10.04.2014 čtěte více

DPAc: využijte svou příležitost!

Rozhovor s panem Duncanem Holmesem, evropským ředitelem programu společnosti GSK pro partnerství s akademickou půdou (Discovery Partnership with Academia, DPAc). Hovořili jsme nejen o dosavadních úspě...

25.02.2014 čtěte více

Naším motorem je věda

O trendech ve výzkumu a vývoji nových léčiv a potenciálu spolupráce s českými akademickými centry jsme hovořili s panem Didierem Malherbem, Viceprezidentem pro Public Affairs ze společnosti UCB....

28.01.2014 čtěte více

Když léky přestávají účinkovat

Antimikrobiální rezistence, tj. odolnost mikroorganismů vůči podávaným léčivům, je palčivým a stále narůstajícím problémem, který se nevyhýbá ani České republice. Evropská komise uvádí, že v členský...

13.06.2013 čtěte více

Nejvíce léků se vyvíjí proti rakovině

Polovina dvacátého století přinesla zásadní posun v prevenci a léčbě celé řady závažných onemocnění, která dříve patřila do oblasti nevyléčitelných. Vysoký tlak, revmatoidní artritida, schizofrenie ne...

02.11.2012 čtěte více

Lze lidský život ocenit pouze penězi?

V poslední době se v médiích rozvířila debata o správnosti hrazení léčby pacientů s vzácnými typy chorob. Ta mnohdy stojí řádově více než u běžných pacientů. Navíc, v mnoha případech pacientovi život ...

06.01.2012 čtěte více