Léky a inovace
Inovativní léky posouvají hranice léčby
Inovativní léky přinášejí pacientům nejmodernější možnosti léčby a naději na uzdravení. Obsahují buď zcela novou účinnou látku, nebo novou kombinaci účinných látek. Inovativní mohou být také přídavné látky k již dříve objevené účinné látce, které zvyšují účinnost a bezpečnost léku. Inovace léku může spočívat i v nové lékové formě, jež usnadní užívání a vstřebávání léku a snižuje jeho nežádoucí účinky. Inovací rozumíme i rozšíření původní indikace léku, a tedy i rozšíření spektra jeho použití.
Podmínkou vývoje inovativních léků je farmaceutická inovace. Ta probíhá jednak cestou objevování nových chemických a biologických procesů a jednak zlepšováním účinnosti a bezpečnosti již existujících léků. Samotné slovo „inovace“ má svůj původ v latinském slově novus (nový) a od něj odvozeného slovesa innovare, což znamená obnovovat nebo vytvářet nové. Slovo poprvé použil ekonom Josef Alois Schumpeter v roce 1939 ve svém díle s názvem Hospodářské cykly. Ve farmacii představuje inovace postupný dlouhodobý proces. Velké, průlomové objevy jsou velmi vzácné a výjimečné.
Zejména v posledních 50 letech se inovativní léky zasloužily o dramatický posun v léčbě mnoha závažných, chronických i běžných onemocnění. Vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, revmatoidní artritida, schizofrenie, osteoporóza, Parkinsonova choroba, některé formy rakoviny a HIV/AIDS mnohdy znamenaly těžkou, vysilující chorobu a byly spojovány s invaliditou a předčasným úmrtím. Farmaceutické inovace výrazně zlepšily kvalitu života pacientů s těmito onemocněními. Některá z nich posunuly do kategorie léčitelných.
K velkým úspěchům farmaceutické inovace patří také antibiotika, objev monoklonálních protilátek pro lepší přijetí transplantovaného orgánu, interferony, vývoj ACE inhibitorů, nové typy anestetik či nové generace antidepresiv. Vakcíny umožnily radikálně snížit výskyt mnoha závažných onemocnění a některá, jako například pravé neštovice, se díky očkování podařilo zcela vymýtit. Zásluhou inovativních léčiv se také výrazně zvýšily šance na přežití u některých druhů leukémie a včas diagnostikovaných nádorových onemocnění.
Od roku 1960 došlo díky pokroku v oblasti zdravotnických technologií a zavádění nových léků ke snížení úmrtnosti o 50 %. Úmrtnost v důsledku srdečního infarktu, znamenající dosud hlavní příčinu úmrtí, se během posledních 20 let snížila o více než polovinu. Průměrná délka života se prodloužila z 55 let na začátku 20. století na dnešních přibližně 80 let očekávané délky života (zdroj: EFPIA). Díky inovativním lékům mohou vážně a chronicky nemocní pacienti žít kvalitnější a delší život.
Inovativní léky mají i pozitivní ekonomický dopad. U mnohých onemocnění zkracují pobyt pacienta v nemocnici a snižují počet nutných zákroků a operací. Na polovinu snížily počet hospitalizací u 12 vybraných duševních, infekčních a vředových onemocnění. Rychlejším uzdravením a zapojením pacienta zpět do pracovního života šetří veřejné zdroje a potvrzují nákladovou efektivitu farmakoterapie.
Inovativní léky přinášejí:
- nové možnosti léčby dosud nevyléčitelných nebo obtížně léčitelných onemocnění,
- vyšší účinnost léku, která se projeví zlepšením zdravotního stavu pacienta,
- nižší výskyt nežádoucích účinků a vyšší bezpečnost,
- lepší a přesnější dávkování, snadnější užívání léku,
- variabilitu v užívání léku v čase a v délce; možnost nasadit lék u různých skupin pacientů,
- alternativní léčbu pro pacienta v případě snížené účinnosti dosavadní terapie; přizpůsobení potřebám konkrétního pacienta.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) komentuje stávající situaci v oblasti revize úhrad léčiv ze zdravotního pojištění
Český inovativní výzkum může ještě letos získat granty z Inovative Medicine Initiative (IMI)
Výzkum a vývoj v oblasti inovativní medicíny a farmacie byl tématem pražského Inovative Medicine Initiative (IMI) Info Day, jež poslední lednový den hostila Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Setkání bylo věnované aktuální 8. výzvě, která se letos zaměřuje na grantovou podporu výzkumů v oblasti antimikrobiální rezistence. Jeho cílem bylo přinést novým žadatelům i potenciálním zájemcům více informací o grantech IMI a zkušenostech těch, kteří už v konsorciích s finanční podporou IMI pracují. „Grantová podpora IMI kofinancovaná evropskou federací EFPIA je pro český výzkum nesmírně důležitá, protože v současné době je pro české týmy jediným zdrojem financí na inovativní výzkum. Výzkumné týmy mohou letos o grant žádat až do 19. března,“ říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP.
„Klíčové pro naše projekty je fakt, že pracujeme se špičkovými vědeckými týmy a můžeme prokázat první významné úspěchy např. při výzkumu kmenových buněk, léčbě schizofrenie a diabetu, či při optimalizaci účinku některých vakcín,“ vysvětluje Michel Goldman, výkonný ředitel IMI. „Stále více se soustředíme na to, abychom inovativní léčiva spolu s našimi poznatky dostali na trh a tedy k pacientům.”
Hostem pražského IMI Info Day byla také Magda Chlebus z Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EPFIA), která je druhým finančním pilířem grantové podpory. „Velkým úkolem IMI je propojit výzkumná pracoviště s inovativním průmyslem a společně vyprodukovat špičkový výsledek. Ukazuje se, že IMI kritéria pro získání grantu jsou efektivnější než stávající modely evropské spolupráce, protože nutí výzkumníky více inovovat než vést administrativu.“
Setkání přineslo i unikátní zkušenost samotných výzkumníků z českých medicínských pracovišť. Poznatky konsorcia, v němž pracuje například tým doc. MUDr. Evy Havrdové, CSc., vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, se týkají onemocnění mozku – projekt ABIRISK získal grant IMI v roce 2011. V budoucnu by mohl přinést pacientům s neurologickým onemocněním výrazně účinnější léčebnou metodu.