Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je na vzestupu. Dá se jí však bránit 

 
Lék, který by dokázal vyléčit Alzheimerovu chorobu, bohužel stále nemáme. Když nás nebo někoho blízkého tato nemoc postihne, neměli bychom ale rezignovat, zoufat si, zkrátka hodit flintu do žita. Existují možnosti, jak nemoc alespoň zpomalit – a možná jsou na obzoru i léky, které ji zcela zastaví. 
 
V České republice žije s Alzheimerem zhruba 160 tisíc nemocných. A choroba je na vzestupu. Jak naše populace stárne, dočká se „Alzheimera“ stále více lidí. Nemoc je totiž spjatá s věkem. Diagnóza většinou přichází po 64 roku života, onemocnět však mohou i lidé podstatně mladší. Když někdo začne být roztržitý, těžko hledá slova ztrácí zájem o věci, které měl rád, hůře se orientuje, je nerozhodný, pasivní, je třeba zpozornět. To vše mohou být příznaky Alzheimerovy choroby.
 
Příčiny stále nejsou objasněné.  Je otázka, do jaké míry hrají roli vlivy typické pro dnešní dobu – stres, klesající intenzita mezilidské komunikace nebo jiné faktory. Odborníci předpokládají, že okolo roku 2050 se počet nemocných s Alzheimerem u nás může pomalu blížit 400 000. Nemoc asi dvakrát častěji postihuje ženy než muže.
 
Alzheimer automaticky neznamená demenci
 
Je důležité si uvědomit, že neplatí rovnice „nemoc znamená demence“. Alzheimerova choroba má řadu stádií a v začátku se projevuje jen mírným deficitem kognitivních funkcí. Ty zahrnují pozornost, myšlení – chápaní vnímaných a sdělených informací, paměť. Demence je až posledním stádiem, k němuž se všichni nemocní ani nemusejí dopracovat!
 
Alzheimerova choroba nám postupně snižuje duševní schopnosti, ale kdo nezahálí – třeba luští křížovky, čte, udržuje intenzivní kontakty s ostatními lidmi a podobně – do značné míry postup nemoci zpomalí.
 
Je možné se nemoci postavit čelem a začít s tréninkem paměti i myšlení. Mozek je tak trochu jako svaly – bez aktivity leniví, ale při tréninku jeho výkonnost stoupá. Čím více podnětů, aktivity – především duševní, ale i tělesné (pokud je to možné), tím lépe! V pozdějších stádiích nemoci se samozřejmě mohou problémy prohlubovat. Člověk má problém s běžnými činnostmi, nepoznává blízké osoby. Když pacient nerezignuje, lze takové potíže přinejmenším významně oddálit.
 
Nedávno – 21. září – jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Nemoci se věnovala média a informovala o tom, jak s postupem „Alzheimera“ může člověk bojovat, a že se jeho vzniku dokonce dá do jisté míry předcházet. Státní zdravotní ústav uspořádal nejrůznější osvětové akce – například procházky po zoo, muzeu nebo parku na pražském Petříně, při kterých účastníci plnili úkoly zaměřené na trénink paměti. Světové dny jsou ale jen připomenutím, postrčením k tomu, aby lidé přemýšleli o prevenci. Nestačí něco podniknout jednou v roce. Když pacient chce bránit postupu nemoci, musí na sobě pracovat pravidelně. 

INFOBOX: 

Co můžeme dělat pro odvrácení či oddálení demence:
  • udržovat společenské kontakty
  • luštit křížovky, řešit hlavolamy, hrát deskové hry, poslouchat mluvené slovo, hrát na hudební nástroj, procvičovat cizí jazyk – zkrátka posilovat mozek
  • cvičit, hýbat se (vhodná je alespoň půlhodina chůze za den nebo stejně dlouhá projížďka na kole, každý samozřejmě přizpůsobí pohyb svému zdravotnímu stavu)
  • dostatečně dlouho spát
  • nekouřit a nepít přemíru alkoholu
  • vyhýbat se stresu
  • omezit solení jídel a sladké nápoje
  • konzultovat možnosti léčby se svým lékařem
  • případnou naordinovanou léčbu důsledně dodržovat 

Léky nemoc nevyléčí, přesto pomáhají 

Prozatím neexistuje lék, který by nemoc zcela vyléčil. „Jsou ale dostupné léky, které pomáhají překonávat obtíže, příznaky. Jsou dostupné léky působící proti ztrátě paměti, zhoršování úsudku, ztrátě řečových schopností. Další léky působí proti depresi, úzkosti, neklidu, které mohou nemoc provázet,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
 
A léčiva nejsou tím jediným, čím mohou výzkumníci pomoci. Představte si třeba aplikaci na mobilním telefonu, která by byla ušitá na míru pacientovi v určitém stádiu nemoci. Sloužila by k cílenému procvičování kognitivních funkcí – pozornosti, paměti a uvažování. Právě k vyvinutí takového systému motivuje výzkumníky a podnikatele iniciativa nazvaná IMI 2.  O podporu ze strany Evropské unie a inovativních farmaceutických firem se v ní mohou přihlásit do 24. října i čeští výzkumníci a malí a střední podnikatelé.
 
Alzheimerova choroba je natolik závažným problémem, že se stala i jedním z témat celoevropské kampaně We won’t rest, která vyjadřuje odhodlání výzkumníků hledat nové způsoby léčby. V ní se výzkumníci a farmaceutické společnosti hlásí k cílům, kterých chtějí dosáhnout, představují své vize. V případě Alzheimerovy choroby nejde vůbec o malé cíle.
 
Jak bylo řečeno, současné léky jsou zaměřené proti symptomům. Nově se vyvíjejí terapie pro časné či mírné formy onemocnění, u nichž ještě symptomy nemusí být zřejmé. Výzkumníci i lékaři doufají, že brzy bude možné léčit samotnou nemoc, nikoliv jenom její projevy. Vzroste význam včasné diagnostiky – pro nemocné v rané fázi nemoci tu bude účinný lék.
 
„Vždycky je lepší každou nemoc řešit v jejím začátku. Pokud se věnujete pacientům s rozvinutou Alzheimerovou chorobou, u nichž došlo k výraznému úbytku neuronů a spojení mezi nimi, pravděpodobně už jejich stav nedokážete příliš ovlivnit. Naopak, pokud by se zasáhlo včas, dá se předpokládat významný účinek,“ vyjádřil se Roger Perlmutter, šéf výzkumných laboratoří společnosti MSD.
 
Podle Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), která spustila již zmíněnou kampaň We won’t rest, se v EU vynakládá na 20 miliard eur ročně na léčbu pacientů s pokročilým Alzheimerem, dalších 17 miliard eur potom jde na sociální služby pro ně. V obou těchto kapitolách by léčba zaměřená na pacienty v ranějších fázích nemoci mohla přinést úspory.
 
Do výzkumu léčby Alzheimerovy choroby se zhruba v posledních dvou desetiletích investovaly ohromné prostředky. Významné výsledky klinických studií se očekávají v roce 2018.