Četl jsem a souhlasím

Provozovatelem těchto internetových stránek je AIFP, která coby správce osobních údajů na webu používá cookies v zájmu zvýšení uživatelského komfortu, za účelem analýzy návštěvnosti a přesnějšího doručování relevantního obsahu návštěvníkům. Více informací naleznete zde.

Covid-19: očkovat, či neočkovat? To je oč tu běží.

NoImg

V Praze 3. června 2021

Očkování proti covidu-19 se u nás postupně otevírá dalším věkovým skupinám. S rostoucí možností očkování však také roste množství matoucích a často protichůdných informací, ve kterých je komplikované se vyznat. Přinášíme vám proto odpovědi na 12 nejčastějších otázek týkajících se smyslu, fungování, bezpečnosti a účinnosti očkování.

  1. Jak zastavit virus?
    „K zabránění šíření viru je potřeba dosáhnout přibližně 70% proočkovanosti společnosti a vytvoření tzv. kolektivní imunity. Dosáhnout ji lze dvěma způsoby – buď promořením, nebo očkováním. Varianty samovolného promoření jsme byli svědky na jaře s přeplněnými nemocnicemi na hraně kapacit, naprostým uzavřením všech služeb, obchodů i škol. Druhou a daleko vhodnější cestou k návratu do normálního života je vytvoření kolektivní imunity prostřednictvím vakcinace. Pomůže nám ochránit nejen sebe, ale i pacienty, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
  1. Ovlivnil zrychlený vývoj covidových vakcín jejich bezpečnost a účinnost?
    Vývoj vakcín proti covid-19 dostupných v ČR probíhal akcelerovaně. Zrychlení bylo možné díky tomu, že výzkumníci vycházeli ze zkušeností s vakcínami na SARS, MERS, Ebolu a další podobná onemocnění. Urychlení usnadnil i průběh pandemie, který umožnil zařazení dostatečného množství účastníků do hodnocení. Vzhledem k prioritě tématu také někdy docházelo k administrativnímu slučování fází studií a dřívější realizaci placebem nebo komparátorem kontrolovaných fází, aby se umožnilo dřívější sledování účinnosti a bezpečnosti při dodržení maximální bezpečnosti, které vyplývají z mezinárodně platných pravidel Správné klinické praxe (Good Clinical Practice, GCP).

V neposlední řadě bylo a je brzké schválení a uvedení vakcíny vnímáno nezávislými registračními úřady[1] jako celospolečenská priorita, posouzení zkoumaných výsledků se věnují přednostně. Ačkoli je potřeba očkovací látky naléhavá, rozhodnutí o registraci budoucích vakcín bylo a bude podloženo všemi potřebnými údaji (jako v případech kterýchkoliv jiných nových vakcín), aby byla zajištěna bezpečnost, kvalita a účinnost očkovací látky.

  1. Jsou očkovací látky proti covid-19 účinné?
    V dosud publikovaných klinických studiích, kterých se účastnilo více než 164 000 dobrovolníků z celého světa, vyšla účinnost různých vakcín v rozmezí 66-95 %[2],[3],[4],[5],[6]. Ačkoliv byly různé vakcíny testovány v různých státech, různých věkových skupinách, v různém čase a při různých podmínkách, lze z dostupných dat vyvodit, že očkovací látky jsou schopny snížit výskyt nemoci covid-19 třikrát až dvacetkrát.
  1. Účinkují vakcíny i proti mutacím viru SARS-CoV-2?
    Genetické mutace viru (změny genetického materiálu viru) mohou způsobit, že některé vakcíny mohou být méně účinné. Není tomu tak vždy. Některé vakcíny proti virovým chorobám zůstávají účinné i mnoho desítek let po svém vývoji a poskytují dlouhodobou ochranu (například proti dětské přenosné obrně – poliomyelitidě). Z aktuálně dostupných informací vyplývá, že virus, který způsobuje covid-19, se mění daleko pomaleji než například virus HIV nebo chřipky. Nedávno identifikované změny umožnily snadnější šíření viru, ale neovlivnily způsob, jakými protilátkami na něj lidský organismus reaguje. Intenzivní výzkum v této oblasti i nadále probíhá.

 K omezení mutací viru je primárně potřeba zabránit jeho šíření. Rychlejší vakcinace populace může pomoci omezit cirkulaci viru, a tedy i snížit jeho schopnost mutovat. Vakcíny, které se nyní užívají nebo které jsou ve vývoji, mají za cíl navodit co nejširší imunitní odpověď. Očekává se proto, že také u mutací, které byly v poslední době zaznamenány, mohou poskytovat alespoň nějakou ochranu proti onemocnění,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.

  1. Kdo se může nechat očkovat?
    Od června 2021 začíná II. fáze dobrovolného plošné očkování občanů. Registrovat k očkování se mohou osoby starší 16 let. Jsou ale skupiny lidí, kterým se očkování nedoporučuje – jedná se zejména o děti a kojící ženy. Pokud si nejste jistí, zda je pro vás očkování proti covid-19 vhodné, konzultujte svůj zdravotní stav se svým praktickým lékařem.[7] 

  2. Mohou se očkovat děti?
    Momentálně dostupné očkovací látky proti covid-19 umožňují očkovat pouze populaci starší 16, resp. 12 let.[8] Bez pediatrických studií není možné vakcínu proti covid-19, ale ani žádnou jinou vakcínu, použít pro dětské pacienty.Pro použití u mladších adolescentů a dětí je proto potřeba vyčkat na výsledky klinických hodnocení změny použití očkovací látky ze strany lékového úřadu (FDA, EMA). Ten posoudí a zhodnotí kompletní dokumentaci daného pediatrického hodnocení.

  3. Mají se očkovat i lidé, kteří covid prodělali?
    Očkování proti covid-19 se doporučuje i lidem, kteří onemocnění v minulosti prodělali. Očkování může pomoci zabránit opětovné infekci a případným zdravotním komplikacím, které s onemocněním souvisejí. Očkování by v tomto případě mělo proběhnout 3–6 měsíců po prodělaném onemocnění.
  1. Jaké mají vakcíny nežádoucí účinky?
    Očkovací látky proti covid-19 mohou, stejně jako jiné léčivé přípravky a vakcíny, způsobit u některých osob nežádoucí účinky. Nežádoucí reakce po očkování se pečlivě sledují a analyzují v tzv. systému farmakovigilance. Z dosavadních údajů vyplývá, že vedlejší účinky aplikace vakcín proti covid jsou převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odezní během několika dní. Patří sem bolest v místě vpichu, únava (u více než 60 % očkovaných), bolest hlavy (u více než 50 %), bolest svalů a třesavka (u více než 30 %), bolest kloubů (u více než 20 %), horečka a otok v místě injekce (u více než 10 %). Horečka se vyskytovala častěji po 2. dávce vakcíny.

  2. Hrozí alergická reakce na očkování proti covid-19?
    Po pečlivém sledování a vyhodnocení počáteční fáze zavádění vakcín proti covid-19 se doporučuje aplikovat očkovací látky proti covid-19 i jednotlivcům s anamnézou anafylaxe[10] k jídlu, identifikovaným lékem nebo vakcínou či bodnutím hmyzem. To vše za předpokladu, že pacient nemá alergii na některou z pomocných látek vakcíny.

  3. Jak dlouhou ochranu bude očkování poskytovat?
    V tuto chvíli nemají odborníci dostatek klinických dat k jednoznačnému zodpovězení této otázky. Předpokládá se však, že bude nutné pravidelné roční přeočkování.

  4. Jak se připravit na očkování?
    Přestože neexistují žádné oficiální pokyny, doporučuje se den před očkováním nevystavovat se fyzické a psychické zátěži.

  5. Kdy kontaktovat lékaře?
    Mezi nejčastější nežádoucí účinky vakcíny covid-19 patří  bolest a otok v místě vpichu vakcíny, horečka, zimnice, únava a bolest hlavy. Vedlejší účinky by měly odeznít během jednoho  až dvou dní. V případě přetrvávajících obtíží se doporučuje kontaktovat lékaře a domluvit se na dalším postupu.

 

Ke stažení



[1] V USA se jedná o americký Úřad pro potraviny a léky (FDA, Food and Drug Administration), v Evropě Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA)
[2] Polack FP, Thomas SJ, Kitchin L, et al. Safety and efficacy of the BNT162b2 m-RNA covid-19 vaccine. N Engl J Med 2020;383:2603-2615 https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2034577   
[3] Baden LR, El Sahly HM, Essink B, et al. Efficacy and safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 vaccine. N Engl J Med 2021;384:403-416 https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2035389 
[4] Voysey M, Costa Clemens SA, Madhi SA et al. Single-dose administration and the  influence of the timing of the booster dose on immunogenicity and efficacy of ChAdOx1 nCoV19 (AZD1222) vaccine: a pooled analysis of four randomized trials. Lancet 2021;397:881-891 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0140673621004323
[5] Janssen investigational COVID-19 vaccine: interim analysis of phase 3 clinical data released. National Institutes of Health, 29.1.2021 https://www.nih.gov/news-events/news-releases/janssen-investigational-covid-19-vaccine-interim-analysis-phase-3-clinical-data-released
[6] Logunov DY, Dolzhikova IV, Shcheblyakov DV et al. Safety and efficacy of an rAd26 and rAd5 vector-based heterologous prime-boost COVID-19 vaccine: an interim analysis of a randomised controlled phase 3 trial in Russia. Lancet 2021;397:671-681 https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)00234-8/fulltext
[7] Podrobné informace a doporučení jsou dostupné na stránkách České vakcinologické společnosti ČLS JEP: https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska.
[8] Prozatím jedinou vakcínou, která je v EU schválená pro použití u mladších adolescentů (12 – 15 let) je vakcína společnosti Pfizer (viz https://www.ema.europa.eu/en/news/first-covid-19-vaccine-approved-children-aged-12-15-eu). 
[9] Greinacher A, Thiele T, Warkentin TE, et al. Thrombotic thrombocytopenia after ChAdOx1 nCoV-19 vaccination. N Engl J Med 2021 Apr 9 DOI: 10.1056/NEJMoa2104840 https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2104840?query=RP
Schultz NH, Sorvoll IH, Michlesen AE et al. Thrombosis and thrombocytopenia after ChAdOx1 n CoV-19 vaccination. N Engl J Med 2021 Apr 9 DOI: 10.1056/NEJMoa2104882 https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2104882?query=RP
[10] Anafylaxe je akutní alergickou reakcí.