Dostupnost onkologické péče v ČR v kontextu Evropské unie

V Praze 9. května 2022

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) a Zdravotnický deník uspořádaly 5. května 2022 diskusi u kulatého stolu na téma nerovností v dostupnosti onkologické léčby. Diskutující se shodli na tom, že úroveň české onkologické péče je na velmi dobré úrovni, nerovnosti v její dostupnosti však existují, a to v rámci regionů i jednotlivých onkologických diagnóz. Pro zlepšení dostupnosti péče je třeba zajistit sdílení zdravotnických dat, propojení zdravotního a sociálního systému, zlepšit hodnocení kvality poskytované péče, rozvíjet multidisciplinární týmy, jež se starají o onkologicky nemocné pacienty, a podporovat další rozvoj komplexních onkologických center v regionech. Chybět by nemělo ani zlepšení informovanosti pacientů. „Komplexní péči o onkologické pacienty se věnují dva strategické dokumenty – Evropský plán boje proti rakovině a aktuálně připravovaný Národní onkologický plán ČR,“ vysvětluje Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP. Druhý zmiňovaný dokument by měl být schválen vládou do konce června 2022.

Evropský plán boje proti rakovině (EBCP) a Národní onkologický plán (NOP ČR 2030), nerovnosti v onkologické péči

Úvod do problematiky přednesla MUDr. Kateřina Kopečková, Ph.D.: „Evropský plán boje proti rakovině byl přijat v únoru 2021 na velmi vysoké politické úrovni.“ Plán představuje jednu ze stěžejních strategií Evropské komise v oblasti ochrany veřejného zdraví a pokrývá čtyři hlavní témata: prevenci, včasný záchyt, diagnostiku a léčbu, a kvalitu života jak léčených pacientů, tak i těch po léčbě. Tyto oblasti víceméně korelují se strategickými cíli připravovaného českého Národního onkologického plánu. V obou dokumentech je zdůrazněn význam výzkumu, inovací, digitalizace i nových technologií.

Paní doktorka zmínila několik aktuálních projektů realizovaných v rámci EBCP, např. Evropskou iniciativu pro zobrazování rakoviny (European Cancer Imaging Initiative), jejímž cílem je vytvoření atlasu anonymizovaných snímků (pořízených zobrazovacími metodami) jednotlivých typů nádorů. Atlas by měl být do konce letošního roku volně dostupný všem lékařům.

V rámci finančního programu „EU pro zdraví“ (EU4Health) 2017–2027 probíhá řada aktivit k naplnění cílů EBCP. Dvou aktivit se účastní také motolské a brněnské národní onkologické centrum: jde o zapojení do sítě evropských komplexních onkologických center a vytvoření evropského systému informací o rakovině (zejména jejích vzácných typech) a jejich sdílení mezi klinickými pracovišti a výzkumníky (IDEA4RC).

Další stěžejní iniciativou EBCP je Evropský registr nerovností v oblasti rakoviny (European Cancer Inequalities Registry), který shromažďuje data o rozdílech v zemích a regionech EU v již uvedených oblastech (prevence, včasný záchyt, dostupnost diagnostiky a terapie, a kvality života v jednotlivých populacích) i o zátěži sociálních a zdravotnických systémů. V současnosti je na stránkách Evropské komise aplikace, v níž lze jednotlivé nerovnosti dohledat. Obsahuje například srovnání úmrtnosti na nádorová onemocnění v jednotlivých zemích. Data z roku 2018 ukazují, že v ČR je úmrtnost srovnatelná s Německem nebo Nizozemskem.

Pro posouzení nerovností je nezbytná dostupnost dat. Evropská komise předložila nové nařízení o vytvoření Evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat (European Health Data Space), které má ambici změnit přístup ke zdravotním datům a jejich využívání.

NOP ČR 2030 deklaruje zajištění rovného přístupu k nejvyšší možné kvalitě péče a života po celé ČR bez regionálních i sociálních rozdílů v dostupnosti péče i v různých stadiích onemocnění. Zatím u nás existují regionální rozdíly (vlivem vzdálenosti od komplexních onkologických center, životního prostředí, úrovní dosaženého vzdělání atd.), k nerovnosti přispívá také neprovázanost zdravotnického a sociálního systému. Dostupnost péče je rozdílná i podle typu diagnózy (časté vs. vzácné nádory), podle příslušnosti pacienta ke zdravotní pojišťovně (zejm. díky rozdílnosti ve schvalování léčby přes paragraf 16 zákona č. 48/1997 Sb.). Dostupnost moderních terapií by se díky přijetí novely zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, měla zlepšit, protože ulehčuje vstup inovativních léků do systému.

Velký problém je také v porovnávání kvality poskytované péče, protože do komplexních onkologických center se koncentrují nejsložitější případy, takže obvyklé kategorie, jako jsou přežití či úmrtnost, nevypovídají o kvalitě péče. Evropské aktivity proto nyní směřují k využívání tzv. hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů (Health System Performance Assesment) na základě metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Na cestě pacienta k léčbě se mohou vyskytnout nerovnosti vyplývající ze všech výše uvedených skutečností. Na diagnostice a léčbě onkologického pacienta by se měly podílet multidisciplinární týmy v různých typech center. Revizi by vyžadovala taktéž metodika hodnocení, kolik je systém ochoten platit za kvalitu života a specifický parametr roku života v plné kvalitě (Quality Adjusted Life Year, QALY).

Střípky z diskuse

Střípky z diskuse
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., uvedl, že onkologie (zejm. screening a prevence rakoviny) patří mezi hlavní témata českého předsednictví v Radě EU. Koncem března 2022 začala vláda diskutovat Národní plán obnovy[1], jehož komponenty jsou úzce provázány s NOP a EBCP. Ministerstvo zdravotnictví při jeho přípravě akcentovalo význam rozvoje regionálních komplexních onkologických center a v budoucnosti by jejich podpora měla reflektovat také výsledky péče. Národní onkologický plán by měla vláda ČR schválit do konce června 2022.

ČR potřebuje jednotný informační systém všech zdravotnických zařízení
Prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., uvedl, že Česká hematologická společnost vypracovala Národní hematoonkologický program, který se stává součástí NOP. Vychází z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), která svědčí pro regionální rozdíly v prevalenci a incidenci v souvislosti s dostupností hematoonkologického centra. Celkově lze hodnotit péči v ČR jako dobrou s vyhovující dostupností. Příkladem může být počet alogenních transplantací kostní dřeně, v nichž sice není ČR na špici, ale vede si relativně dobře.

Dále profesor Mayer upozornil na to, že v ČR existují hematoonkologické databáze, ale nejsou provázané. Otázkou je podle něj také správná validace vložených dat. K digitalizaci a sběru dat by přispěl jednotný informační systém všech zdravotnických zařízení v ČR.

Pro obor hematoonkologie jsou dále důležité hraniční investice či neatraktivita pro zdravotnický personál, což vše způsobuje, že se v porovnání se západními zeměmi rozevírají nůžky v kvalitě poskytované péče. Nedostatečné kapacity však nelze jednoduše vytvořit založením nového centra. Je nutná podpora stávajících center, respektive vytvoření center s rozšířenou hematoonkologickou péčí, která by s regionálními pracovišti poskytovala tzv. sdílenou péči (shared care).

Potřebujeme budovat multidisciplinární týmy
Doc. MUDr. Jana Prausová, CSc., sdělila, že česká onkologie je v dobré kondici a ustanovení sítě komplexních onkologických center bylo dobrým krokem. Klíčovým úkolem je nyní zkrátit dobu, než se pacient dostane od praktického lékaře do centra.

Covid-19 ukázal možnosti online komunikace, kterých lze nyní aktivně využít pro rozvoj multidisciplinárních týmů. Česká onkologická společnost proto podporuje digitalizaci a sdílení parametrizovaných standardizovaných dat. Vizí je organizovat online supermultidisciplinární týmy zaměřené na závažné diagnózy s propojením odborníků napříč republikou.

Efektivitu systému je třeba zlepšit
Prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., prohlásil, že Evropský plán boje proti rakovině stanovuje cesty i jasné cíle. Zdravotnické systémy evropských zemí jsou rozdílné, proto si mohou individuálně volit cíle, kterých dosáhnou cestou doporučenou EBCP. V mnoha zemích EU mají také problémy s nerovným přístupem k onkologické péči, ČR má ale dobře nakročeno ke splnění EBCP. Cílem české onkologie by mělo být udržení úrovně a dostupnosti péče v první polovině zemí EU.

Pro udržitelnost systému je nutné znát, respektive zlepšit jeho efektivitu. K tomu je zapotřebí inovovat indikátory kvality, protože některé starší, jako jsou mortalita a pooperační mortalita, neměří kvalitu a efektivitu péče. Je zapotřebí stanovit nové indikátory, které odrážejí cestu pacienta systémem, tedy kdy se dostane od praktického lékaře k léčbě, šetření spokojenosti pacientů, vnímání nežádoucích účinků léčby či screening jejich potřeb. Některé nové indikátory jsou již v NOP a EBCP obsaženy.

Hlas pacientů je lépe slyšet, chybí však jejich průvodce
Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů, kvitovala posun vnímání potřeb pacientů v posledních letech. Dostupnost informací podle ní však není optimální. Zejména nově diagnostikovaní pacienti postrádají informace o zdravotní, sociální, psychologické i následné péči. Zcela chybí průvodce pacienta systémem zdravotní péče. Pomoci mohou pacientské organizace, nicméně ne všechny onkologické diagnózy mají svou pacientskou organizaci. Hlas onkologických pacientů má proto ambici pokrýt všechny oblasti.

Personalizovaná onkologie potřebuje jiný typ dat
Doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D., se vyjádřila k hodnocení přínosu léčivých přípravků z hlediska udržitelnosti dostupnosti péče při vstupu personalizované onkologie. Do určité doby stačila data z randomizovaných klinických studií na principu evidence-based medicine, následně pak farmakoekonomická hodnocení pro vstup léčiva na trh. To je vhodná cesta pro vysoce inovativní léčivé přípravky, léky pro vzácná onemocnění, ale nikoli pro precizní onkologii, která je zaměřena na unikátní pacienty se specifickou charakteristikou onemocnění (unikátní genetické molekulární markery apod.). Precizní medicína totiž vyžaduje data reálné praxe.

S tím souvisí také problém, zda data vůbec máme a jak je můžeme získat. Zdrojem mohou být nemocniční informační systémy, zdravotní pojišťovny či Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Bylo by výhodou vybudovat systém, který by umožnil sdílení anonymizovaných dat výsledků léčby konkrétních pacientů léčených určitým způsobem. Data se mohou stát podkladem pro nové typy smluv mezi zdravotními pojišťovnami a inovativními farmaceutickými společnostmi, které budou založené na sdílení rizik a platbě např. na základě úspěšnosti léčby.

Zdravotnický systém se nezhroutí
Ing. Zdeněk Kabátek odpovídal na otázku, zda budou mít plátci dostatek prostředků na moderní onkologickou péči a jak vnímá roli zdravotních pojišťoven v odstranění nerovného přístupu pacientů k péči. Onkologie patří k hlavním prioritám VZP a česká onkologie je i díky VZP na poměrně vysoké úrovni. K zajištění péče v následujícím období je nutné dodržovat finanční zodpovědnost a zaměřit se na efektivitu systému. Uplynulé dva roky v důsledku infekce covid-19 pokřivily prostředí poskytování zdravotní péče, nákladná centrová péče ale postižena nebyla a VZP hodlá i nadále udržet její úroveň.

Aktuální situace na Ukrajině ovlivní vývoj ekonomiky v celé EU. VZP však nechce omezit dostupnost péče, proto využije rezervy z dob prosperity. S odbornými společnostmi však bude diskutovat zlepšení organizace péče na základě znalostí dat ÚZIS o regionální dostupnosti péče. Ke zlepšení by přispěla lepší orientace pacienta v systému, kde by praktický lékař fungoval jako jeho průvodce. Závěrem Ing. Kabátek shrnul, že systém se nezhroutí a VZP budoucí výzvy zvládne.

Shrnutí

„Z diskuse odborníků vyplynulo, že v posledních letech došlo v oblasti české onkologie ke zlepšení celkového přístupu pacientů k moderní léčbě. V dostupnosti onkologické léčby jsme podle analýzy EFPIA WAIT Indicator 2021 na poměrně dobrém 14. místě společně s Belgií. Vítáme proto nejen Evropský plán boje proti rakovině, ale i Národní onkologický plán, které pomohou situaci české onkologie dále zlepšovat. Jsem také velmi rád, že účastníci kulatého stolu z řad pacientů, odborníků, plátců i ministerstva indikovali ochotu na zlepšování situace českých onkologicky nemocných pacientů dále spolupracovat,“ říká závěrem David Kolář.

Zdroje

[1] Plán reforem a investic pro oživení ekonomiky po pandemii covid-19 financovaný z prostředků EU.