Četl jsem a souhlasím

Provozovatelem těchto internetových stránek je AIFP, která coby správce osobních údajů na webu používá cookies v zájmu zvýšení uživatelského komfortu, za účelem analýzy návštěvnosti a přesnějšího doručování relevantního obsahu návštěvníkům. Více informací naleznete zde.

Očkování v období (chronické) fáze koronavirové pandemie a přípravy na možnou podzimní vlnu

NoImg

04.06.2020: Proočkovanost české populace má dlouhodobě sestupný trend. Koronavirová pandemie tento stav v některých případech prohloubila, neboť pacienti svá očkování odsouvali především z obavy před nákazou v ordinacích praktických lékařů. Byť se názory na rozvolnění očkovacích schémat různí, je důležité nenechat proočkovanost společnosti klesnout pod určitou hranici, aby se nevrátila závažná infekční onemocnění. Pandemie COVID-19 je aktuálně v chronické fázi, ordinace lékařů jsou připraveny, nyní je ideální situace na návrat k očkování. Zároveň probíhají intenzivní přípravy na možnou podzimní vlnu koronaviru a úspěšným směrem se vyvíjí akcelerovaný výzkum kandidátních vakcín na COVID-19. Výsledky by mohly být k dispozici již na přelomu letošního roku.  
        

Proočkovanost v posledních letech postupně klesala v podstatě u všech povinných očkování, obdobný trend byl i u vakcín nepovinných. Vlivem pandemie došlo v některých případech k dalšímu prohloubení tohoto stavu, zejména vlivem odsouvání termínů. „Pandemie oddálila některá přeočkování jako např. proti klíšťové meningoencefalitidě,” vysvětluje MUDr. Igor Karen, místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP.  

Odkládání očkování a přerušování již započatého očkování může být velmi závažné. „V případě, že nebudeme očkovat, sníží se celková proočkovanost, tedy kolektivní ochrana. Nemoci, proti kterým očkujeme, nevymizely, děti mohou onemocnět – především černým kašlem, závažnou hemofilovou infekcí, závažnou pneumokokovou infekcí, zkušenost máme již i s epidemií spalniček,” vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP. Intervaly očkování jsou totiž nastaveny tak, aby si organismus vytvořil optimální množství protilátek, tedy optimální ochranu. V případě, že intervaly nejsou dodrženy, účinnost očkování může klesat. 

Očkování během chronické fáze pandemie: nyní je ten správný čas 

Paradoxně období koronavirové krize, kdy děti nechodily a mnohé nadále nechodí do kolektivu, je v mnohém i přínosná. V době epidemie a mimořádných opatření, kdy byla uzavřena školská zařízení, omezeny pobyty v kolektivu, došlo k významnému poklesu nemocnosti. Nyní je tedy vhodný čas k očkování – děti jsou zdravé, odpočaté a bez příznaků infekčních onemocnění. 

Ordinace lékařů jsou připraveny opět přijímat pacienty, kteří se přicházejí nechat naočkovat. V platnosti zůstávají speciální režimová opatření k zabránění možnosti přenosu nákazy COVID-19. Praktičtí lékaři dodržují striktní oddělení zdravých od nemocných, aby eliminovali možnost přenosu infekce v ordinacích. „Rodiče s dětmi se mohou cítit zcela bezpečně, snažíme se chránit nejen je, ale i sebe. Při dodržování doporučených opatření poskytujeme primární péči dále, nejen kurativní, ale i preventivní, včetně očkování,” zklidňuje zjitřenou situaci MUDr. Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR. Očkovány nejsou děti v karanténě či děti s onemocněním.  

Pět důvodů MUDr. Aleny Šebkové pro očkování:

  1. Udržení vysokého stupně proočkovanosti, a tím zachování kolektivní ochrany a zabránění vzniku epidemií.
  2. Ochrana jedince před závažnou, očkováním preventabilní, nemocí.
  3. Zachování dostatečné účinnosti očkování z důvodu optimálního vytvoření protilátek a tudíž dostatečné ochrany.
  4. Prevence závažných průběhů onemocnění při možném souběhu COVID-19 a preventabilní nemoci.
  5. „Ideální doba“ z hlediska aktuálního zdravotního stavu dětí. 

Příprava na případnou 2. vlnu koronavirové nákazy 

Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) se již připravuje na případnou „podzimní vlnu COVID-19“ a vyzývá lékaře, aby si vytvořili rezervu ochranných osobních pomůcek na čtyřtýdenní provoz. „Všechny kroky pro primární péči koordinujeme s Ministerstvem zdravotnictví ČR a se sesterskou organizací Sdružení praktických lékařů ČR,” doplňuje MUDr. Karen. „Lékařům primární péče by se nemělo v době epidemie jen nařizovat, ale měli by mít poradní hlas. Pokud hovoříme o budoucnosti, bylo by určitě lepší být na takovou situaci alespoň trochu připraveni,” mluví o nutnosti dialogu MUDr. Šebková. 

„Vlivem koronavirové pandemie a jejímu možnému návratu na podzim letošního roku jsme svědky nárůstu poptávky po očkovacích látkách v EU. V mnoha případech výrobci zaznamenávají převis poptávky nad možnými výrobními kapacitami. Proto je nyní nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR a další úřady koordinovaly potřeby České republiky nejen s výrobci, ale také s dalšími evropskými státy, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství očkovacích látek pro ohrožené skupiny obyvatelstva,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP.

Kdy bude dostupná vakcína proti COVID-19? 

Velkým tématem je i vývoj nové vakcíny proti aktuálnímu typu koronaviru. Výzkum vakcín je dlouholetý, velmi komplikovaný proces, který často probíhá ve spolupráci s akademickými výzkumnými centry[1]. „V případě, že výzkumníci pracují s již slibnými molekulami, nebo vakcínami na obdobný typ onemocnění, jako v případě aktuálního typu koronaviru, lze délku tohoto procesu orientačně zkrátit na 12–18 měsíců. Primárním cílem je vždy vývoj nejen účinné, ale především bezpečné vakcíny,“ vysvětluje Jakub Dvořáček. 

Světová zdravotnická organizace k 30. květnu 2020 eviduje 10 potenciálních vakcín v klinickém hodnocení a 121 v hodnocení preklinickém stadiu vývoje. Ukázku slibných vakcín přinášíme níže:

  • Společnost Astra Zeneca oznámila spolupráci s University of Oxford na vývoji potenciálně úspěšné kandidátní rekombinantní adenovirové vakcíny zaměřené na prevenci infekce COVID-19. Vakcína je ze všech vyvíjených kandidátních vakcín nejdále, a to ve 2. až 3. fázi klinického hodnocení. Pokud bude akademický vývoj úspěšný, společnost Astra Zeneca bude zodpovědná za výrobu a celosvětovou distribuci nové vakcíny, je připravena vyrobit až miliardu očkovacích dávek v průběhu let 2020 až 2021. Společnost si je vědoma, že vývoj vakcíny není bez rizika, je ale odhodlána rychle postupovat ve svém klinickém programu.
  • Společnost Pfizer spolupracuje na vývoji vakcíny proti COVID-19 se společností BioNTech. Čtyři kandidátní vakcíny již vstoupily do fáze 1/2 klinického hodnocení, a to v EU i USA. Testované vakcíny jsou založeny na bázi mRNA (messenger ribonukleové kyseliny), přičemž každá z nichž je jinou kombinací mRNA a cílového „koronavirového“ antigenu. Vakcíny mRNA fungují na principu ovlivňování RNA (genetické informace) tak, že buňky v těle začnou produkovat proteinové antigeny stimulující imunitní systém. Vyvolávají tak imunitní odpověď vůči vakcínovému antigenu. Pfizer je připraven do konce roku 2020 distribuovat milióny dávek vakcíny, pokud budou všechny testy úspěšné a proběhne zrychlená registrace.
  • Společnost Sanofi ve spolupráci s Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA) využívá svou předchozí práci na vývoji vakcíny proti SARS, aby urychlila vývoj nové vakcíny proti COVID-19 s využitím své technologie rekombinantní DNA. Společnost také spolupracuje s firmou Translate Bio na vývoji nové mRNA vakcíny. Sanofi a GSK také podepsaly dohodu o záměru vyvinout adjuvovanou vakcínu proti COVID-19 s využitím inovativní technologie od obou společností: Sanofi přispěje svým S-proteinovým COVID-19 antigenem, který je založen na technologii rekombinantní DNA, a GSK svou osvědčenou pandemickou adjuvantní technologií.
  • Společnost GSK mimo jiné poskytne své adjuvantní technologie společnostem a institucím se slibnými kandidátními vakcínami proti COVID-19. Adjuvancia dokáží zvýšit imunitní reakci organismu a zároveň snižují množství vakcínového proteinu požadované na jednu očkovací dávku. To umožňuje vyrábět více dávek vakcíny a ochránit tak mnohem více lidí. Tento efekt byl potvrzen během poslední chřipkové epidemie a může sehrát důležitou roli také v době celosvětové koronavirové pandemie. Společnost se zavázala vyrobit do roku 2021 miliardu dávek své adjuvantní vakcíny

Ve stadiu předklinického vývoje jsou například následující projekty:

  • Společnost Johnson & Johnson (JNJ) března 2020 oznámila výběr hlavního kandidáta (a dvou záložních) na vakcínu proti COVID-19 z těch, na kterých pracovala od počátku roku 2020. Zároveň došlo k rozšíření spolupráce mezi společností Janssen, která je farmaceutickou divizí JNJ, a americkým Úřadem pro pokročilý biomedicinský výzkum a vývoj (BARDA). Společnost JNJ také upravila svoje výrobní kapacity tak, aby byla schopna později dodat více než miliardu dávek této vakcíny. Dalším krokem ve vývoji vakcíny bude zahájení klinických hodnocení, které se předpokládá nejpozději v září 2020. To by mohlo umožnit první dodávky vakcíny pro použití v emergentních případech na počátku roku 2021, což by znamenalo mnohem rychlejší uvedení na trh, než je pro vakcíny typické. 
  • Společnosti MSD a IAVI spolupracují na vývoji kandidátní vakcíny, která bude využívat technologii rekombinantního viru vezikulární stomatitidy (rVSV), která je základem vakcíny proti viru Ebola Zaire. Klinické hodnocení potenciálně úspěšné vakcíny, navrhované a vyvíjené vědeckým týmem z IAVI, bude zahájeno v průběhu roku 2020. Obě organizace budou spolupracovat na vývoji vakcíny, jejím zpřístupnění a dostupnosti po celém světě, pokud bude schválena. Obdobně dochází také ke spolupráci mezi společnostmi MSD a Novartis s využitím zkušeností s genovou terapií

„Již nyní některé národní státy Evropské unie vstupují do intenzivních jednání s výrobci potenciálně úspěšných vakcín proti COVID-19, aby byla zabezpečena jejich dostupnost a plynulá distribuce. Obdobná jednání probíhají také na úrovni EU. Domnívám se, že by Česká republika měla v rámci těchto jednání hrát velmi aktivní roli,“ dodává závěrem Jakub Dvořáček.

Tisková zpráva 

 

[1] Nové vakcíny, obdobně jako všechny nové léky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením. Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe, pod kontrolou odborníků a lékařů. Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami.