Poslanci přijali novelu zákona o léčivech s vadami. Uloženou povinnost nelze plnit. Znění nahrává distributorům vyvážejícím léky za hranice

NoImg

V úterý 31. ledna poslanci přijali novelu zákona o léčivech, která bohužel obsahuje evidentní chyby a fakticky se podle ní nedá postupovat. Na nebezpečí upozorňovali experti na zdravotnické právo i výrobci léčiv, výhrady měl kvůli ohrožení tržního prostředí i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Senátoři zákon vyčistili, ovšem poslanci jejich verzi odmítli a nakonec velkou většinou hlasů prosadili znění, které mimo jiné obsahuje chyby ohrožující vážně nemocné pacienty.

Základním nedostatkem je skutečnost, že novela dává distributorům právo na dodávku léků od výrobců, ale už jim neukládá, aby tyto léky dodali do českých lékáren a nemocnic. Někteří distributoři přitom léčiva určená pro český trh vyvážejí do zahraničí. Vyplácí se jim to, protože v ČR je cenová hladina léčiv v porovnání s okolními zeměmi nízká. Některé léky pak chybí českým pacientům.

 „Zákon zajišťuje dodávky distributorům v rozsahu jejich obchodních podílů. Ne podle potřeb lékáren, případně pacientů. To považujeme za obrovskou chybu,“ říkávýkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Zákon podle něj sice nově ukládá i povinnost distribuci dodat do 48 hodin lék do lékárny, ale pokud distributor lék legálně vyveze a ten nebude v ČR dostupný, tato povinnost nebude nijak vymahatelná.

Paradox – povinnost nelze naplnit

Zákon, který nyní míří k podpisu prezidentovi, zavádí právo distributora léčiv na dodávku od výrobců v rozsahu tržního podílu. Tržní podíl je definován jako podíl na distribuci všech léčiv v předminulém čtvrtletí. Nejenom, že toto znemožní jakýkoliv vývoj trhu a zabrání novým distributorům vstoupit na trh, ale navíc zkomplikuje farmaceutickým společnostem bránit léky určené českým pacientům a garantovat dodávky do nemocnic.

Je tu ale také „drobná“ technická chyba. „Tržní podíl totiž nikdo nezveřejňuje. Státní ústav pro kontrolu léčiv sice má z hlášení distributorů k dispozici údaje, ze kterých by bylo možné jednotlivé tržní podíly spočítat, nicméně dle § 99 odst. 5 zákona o léčivech nemůže podíly jednotlivých distributorů zveřejnit,dodal Jakub Dvořáček. Výrobci se tak nemají podle čeho řídit a vlastně nemohou naplnit povinnost uloženou zákonem.

„Horší však je, že i distributoři a s nimi spojené některé lékárny, vyvážející kvůli svým vyšším ziskům léky za hranice, dostávají na dodávky výhradní právo. Možná byl původní záměr dobrý. Kvůli špatnému znění zákona se však může stát, že efekt bude opačný, než zákonodárci zamýšleli. Mnohé léky mohou častěji chybět nejen v lékárnách, ale i ve velkých nemocnicích,“ varoval Dvořáček.

Mezi nejvíce reexportované léky patří takzvané centrové léky, léčiva používaná ve specializovaných centrech. Patří sem například léky určené pro onkologicky nemocné pacienty, pacienty s metabolickými vadami nebo roztroušenou sklerózou. Právě tyto léky se kvůli nepodařenému znění zákona mohou stát ještě méně dostupnými.

Tisková zpráva

Tisková zpráva ke stažení zde.