Reportáž z Industry Meets Academia II
Cílem druhého ročníku konference „Industry Meets Academia II\", který se počátkem prosince konal v Senátu Parlamentu ČR, bylo nastartovat vědeckou spolupráci, jež povede k efektivnímu společnému vývoji nových léčiv, a zajistí úspěšným výzkumníkům financování jejich projektů. Po roční odmlce tak mohli představitelé českých vědeckých center, univerzit i malých a středních podniků hovořit se zástupci inovativních farmaceutických firem, kteří jsou přímo odpovědní za spolupráci s akademickou obcí.
V tomto duchu se nesl i úvod konference Industry Meets Academia II, kterou svými slovy oficiálně zahájil senátor prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Přítomné hosty, představitele českých akademických a vědeckých center, univerzit a malých i středních podniků přivítal a vyjádřil nadšení z toho, že akci podobného formátu se již podruhé podařilo organizovat v České republice.
A právě tu vzápětí Steven Kashkett, Deputy Chief of Mission Velvyslanectví USA v Praze, přiřadil k jedněm z nejlepších partnerů Spojených států po ekonomické, politické i vědecké stránce. Vyslovil přitom názor, že mezi Českem a USA vidí silný potenciál pro kooperaci na mezinárodní úrovni. Prostor pro partnerské projekty lze dle jeho slov nalézti ve výzkumu a vývoji.
Potvrdil to i Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), který upozornil na obrovský posun v inovativním farmaceutickém průmyslu za posledních 30 let. Ve svém projevu připomněl, že AIFP se snaží aktivně napomáhat propojení lidských i hmotných kapacit farmaceutických firem s externími vědeckými týmy. Ty často mají myšlenku a nápad, jak by léčivo mohlo fungovat v boji proti některé z chorob, ale nemají lidské ani materiální zdroje na to, aby výzkum dovedli až do konce, tedy k pacientům.
30 miliard euro na výzkum a vývoj
O tom, že tyto „dvě strany mince" lze spojit a dosahovat tak pozoruhodných výsledků, svědčí i skutečnost, že se na výzkumu nových léků v roční hodnotě 30 miliard euro stále častěji podílejí výzkumné akademické ústavy a univerzity po celém světě. „V České republice však k této spolupráci téměř nedochází. Konference Industry Meets Academia II by to měla změnit," dodal Jakub Dvořáček.
Dopolední blok ve znamení priorit
Dopolední blok přednášek zahájil Jack Nowak představením 30 let biotechnologického výzkumu a vývoje společnosti Amgen, tedy oblastí, které měly zásadní vliv na růst společnosti v minulých desetiletích. Alan S. Harris ze společnosti Ferring Pharmaceuticals ve svém vystoupení vyzdvihl oblasti, ve kterých dosahuje lepších výsledků farmaceutický průmysl (laboratorní know-how a fyzický vývoj léčiv), a ve kterých akademická výzkumná centra (inovativnost a znalost chorob).
Poté Duncan Holmes (GSK), Erik Lund (MSD), Olga Krylova (Pfizer), Marie-Pierre de Béthune (Janssen) a Didier Malherbe z UCB představili své společnosti a jejich výzkumné priority v oblasti inovativních léčiv. První část konferenčního dne ukončili Magda Chlebus, ředitelka pro vědu Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), která přítomným připomněla vyhlášení 10. výzvy evropské iniciativy Innovative Medicines Initiative (IMI), a prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc, jež představil projekt BT Cure financovaný z jedné z předchozích výzev IMI.
Odpoledne plné konkrétních možností spolupráce
Odpolední blok se konkrétněji zaměřil na oblast spolupráce farmaceutického průmyslu a akademických vědeckých center. Didier Malherbe z UCB začal velmi optimisticky: „Společnost UCB investovala do výzkumu a vývoje v roce 2012 téměř 782 milionů eur. Celosvětově spolupracuje s více než 400 univerzitami, jen v Belgii uzavřela na 130 partnerství s akademickou sférou." Duncan Holmes se zase soustředil na výhody, které pro externí vědce plynou ze spolupráce s GSK. Kromě sdílení know-how i případných zisků z prodeje nově vyvinutých léčiv, vytkl i skutečnost, že pokud se GSK rozhodne ve spolupráci nepokračovat, přecházejí kompletní práva na lék na akademického partnera.
Alan S. Harris poukázal na úspěšnou historii spolupráce společnosti Ferring Pharmaceuticals s českými vědci. V rámci své prezentace zmínil devět faktorů, které jsou předpokladem úspěšné spolupráce, mezi nimi například terapeutickou shodu, stupeň inovativnosti, zaměření na peptidy a proteiny. Jacek Nowak ze společnosti Amgen zase poukázal na hlavní oblasti výzkumu, ve kterých je společnost aktivní. Jedná se o onkologii, neurologii, nefrologii, kardiovaskulární onemocnění nebo zánětlivá onemocnění. Výzkumné oblasti zájmu a způsoby i možnosti spolupráce představila také Marie-Pierre de Béthune ze společnosti Janssen.
Prezentace Olgy Krylové ze společnosti Pfizer se zaměřila především na konkrétní modely spolupráce s touto inovativní farmaceutickou společností v předem definovaných terapeutických oblastech (více se lze dočíst například zde: www.Pfizer.com/WRDpartnering).
Konferenci zakončil Erik Lund, který přítomným na příkladu společnosti MSD podrobně vysvětlil, jak oslovit farmaceutické firmy s nabídkou spolupráce. „V roce 2012 se nám podařilo uzavřít spojenectví s 39 akademickými týmy," dodal. Vyjádřil přitom naději, že čeští vědci v budoucnu budou aktivnější při vyhledávání příležitostí spolupráce s farmaceutickými firmami, které jim nabízí pomocnou ruku. Především je ale důležité již při prvním kontaktu s inovačním centrem některého z inovativních výrobců léčiv mít jasnou představu o projektu, jeho cílech i realizovatelnosti.
