Cílem druhého ročníku konference „Industry Meets Academia II\", který se počátkem prosince konal v Senátu Parlamentu ČR, bylo nastartovat vědeckou spolupráci, jež povede k efektivnímu společnému vývoji nových léčiv, a zajistí úspěšným výzkumníkům financování jejich projektů. Po roční odmlce tak mohli představitelé českých vědeckých center, univerzit i malých a středních podniků hovořit se zástupci inovativních farmaceutických firem, kteří jsou přímo odpovědní za spolupráci s akademickou obcí.
V tomto duchu se nesl i úvod konference Industry Meets Academia II, kterou svými slovy oficiálně zahájil senátor prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Přítomné hosty, představitele českých akademických a vědeckých center, univerzit a malých i středních podniků přivítal a vyjádřil nadšení z toho, že akci podobného formátu se již podruhé podařilo organizovat v České republice.
A právě tu vzápětí Steven Kashkett, Deputy Chief of Mission Velvyslanectví USA v Praze, přiřadil k jedněm z nejlepších partnerů Spojených států po ekonomické, politické i vědecké stránce. Vyslovil přitom názor, že mezi Českem a USA vidí silný potenciál pro kooperaci na mezinárodní úrovni. Prostor pro partnerské projekty lze dle jeho slov nalézti ve výzkumu a vývoji.
Potvrdil to i Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), který upozornil na obrovský posun v inovativním farmaceutickém průmyslu za posledních 30 let. Ve svém projevu připomněl, že AIFP se snaží aktivně napomáhat propojení lidských i hmotných kapacit farmaceutických firem s externími vědeckými týmy. Ty často mají myšlenku a nápad, jak by léčivo mohlo fungovat v boji proti některé z chorob, ale nemají lidské ani materiální zdroje na to, aby výzkum dovedli až do konce, tedy k pacientům.
O tom, že tyto „dvě strany mince" lze spojit a dosahovat tak pozoruhodných výsledků, svědčí i skutečnost, že se na výzkumu nových léků v roční hodnotě 30 miliard euro stále častěji podílejí výzkumné akademické ústavy a univerzity po celém světě. „V České republice však k této spolupráci téměř nedochází. Konference Industry Meets Academia II by to měla změnit," dodal Jakub Dvořáček.
Dopolední blok přednášek zahájil Jack Nowak představením 30 let biotechnologického výzkumu a vývoje společnosti Amgen, tedy oblastí, které měly zásadní vliv na růst společnosti v minulých desetiletích. Alan S. Harris ze společnosti Ferring Pharmaceuticals ve svém vystoupení vyzdvihl oblasti, ve kterých dosahuje lepších výsledků farmaceutický průmysl (laboratorní know-how a fyzický vývoj léčiv), a ve kterých akademická výzkumná centra (inovativnost a znalost chorob).
Poté Duncan Holmes (GSK), Erik Lund (MSD), Olga Krylova (Pfizer), Marie-Pierre de Béthune (Janssen) a Didier Malherbe z UCB představili své společnosti a jejich výzkumné priority v oblasti inovativních léčiv. První část konferenčního dne ukončili Magda Chlebus, ředitelka pro vědu Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), která přítomným připomněla vyhlášení 10. výzvy evropské iniciativy Innovative Medicines Initiative (IMI), a prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc, jež představil projekt BT Cure financovaný z jedné z předchozích výzev IMI.
Odpolední blok se konkrétněji zaměřil na oblast spolupráce farmaceutického průmyslu a akademických vědeckých center. Didier Malherbe z UCB začal velmi optimisticky: „Společnost UCB investovala do výzkumu a vývoje v roce 2012 téměř 782 milionů eur. Celosvětově spolupracuje s více než 400 univerzitami, jen v Belgii uzavřela na 130 partnerství s akademickou sférou." Duncan Holmes se zase soustředil na výhody, které pro externí vědce plynou ze spolupráce s GSK. Kromě sdílení know-how i případných zisků z prodeje nově vyvinutých léčiv, vytkl i skutečnost, že pokud se GSK rozhodne ve spolupráci nepokračovat, přecházejí kompletní práva na lék na akademického partnera.
Alan S. Harris poukázal na úspěšnou historii spolupráce společnosti Ferring Pharmaceuticals s českými vědci. V rámci své prezentace zmínil devět faktorů, které jsou předpokladem úspěšné spolupráce, mezi nimi například terapeutickou shodu, stupeň inovativnosti, zaměření na peptidy a proteiny. Jacek Nowak ze společnosti Amgen zase poukázal na hlavní oblasti výzkumu, ve kterých je společnost aktivní. Jedná se o onkologii, neurologii, nefrologii, kardiovaskulární onemocnění nebo zánětlivá onemocnění. Výzkumné oblasti zájmu a způsoby i možnosti spolupráce představila také Marie-Pierre de Béthune ze společnosti Janssen.
Prezentace Olgy Krylové ze společnosti Pfizer se zaměřila především na konkrétní modely spolupráce s touto inovativní farmaceutickou společností v předem definovaných terapeutických oblastech (více se lze dočíst například zde: www.Pfizer.com/WRDpartnering).
Konferenci zakončil Erik Lund, který přítomným na příkladu společnosti MSD podrobně vysvětlil, jak oslovit farmaceutické firmy s nabídkou spolupráce. „V roce 2012 se nám podařilo uzavřít spojenectví s 39 akademickými týmy," dodal. Vyjádřil přitom naději, že čeští vědci v budoucnu budou aktivnější při vyhledávání příležitostí spolupráce s farmaceutickými firmami, které jim nabízí pomocnou ruku. Především je ale důležité již při prvním kontaktu s inovačním centrem některého z inovativních výrobců léčiv mít jasnou představu o projektu, jeho cílech i realizovatelnosti.