Virové hepatitidy (žloutenky)

02.05.2021: Pět nejznámějších virů žloutenky, které vyvolávají infekční zánět jater, se označuje písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Mezi nejrozšířenější patří žloutenky typu A, B a C. Vedle tzv. sekundární prevence představuje účinnou ochranu očkování. Očkování je dostupné pro děti a dospělé proti žloutenkám typu A a B.

Žloutenka typu A

Žloutenka typu A je způsobena virem hepatitidy typu A. Virus je velmi odolný, při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let.

Hepatitida A má obvykle akutní průběh. První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 15 až 50 dnech od nakažení virem. U některých pacientů může dojít k charakteristickému žlutému zbarvení kůže a očního bělma. U dětí infekce probíhá často bez příznaků. Infekce u dospělých bývá závažnější. Onemocnění nepřechází do chronicity a nemá trvalé následky.

Žloutenka typu A se nedá přímo léčit žádnými léky, je při ní povinná hospitalizace, dlouhodobá dietní a režimová opatření. Osobní hygiena je důležitou součástí prevence proti žloutence typu A. Účinnou formou prevence proti žloutence typu A je očkování.

Žloutenka typu B

Žloutenka typu B je virovým infekčním zánětem jater. Virus žloutenky typu B je 100× nakažlivější než virus HIV. Výskyt infekce je celosvětový. V České republice přispěla ke klesajícímu trendu nemocnosti národní vakcinační strategie – povinné očkování dětí.

Akutní onemocnění může přecházet do chronického průběhu. Průběh onemocnění bývá těžší a delší než u žloutenky typu A, častěji také dochází k úmrtí. Virus se šíří stykem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakažené osoby, spermatem a poševním sekretem. Infekce může mít i velmi závažný průběh, který může vést k selhání jater, rozvoji jaterního komatu až úmrtí.

Část nemocných se zcela neuzdraví, virus v jejich organizmu přežívá dál a nemoc přechází do tzv. chronické formy. Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater a mohou tak být zdrojem nákazy pro své okolí.

V ČR jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky pro děti od jednoho roku věku i pro dospělé. Pro základní očkování stačí podání jedné dávky, přeočkování jednou dávkou se provádí optimálně za 6–12 měsíců, možno až do pěti let po první dávce. Délka ochrany je dlouhodobá, teoreticky celoživotní. Očkování proti virové hepatitidě A patří mezi hrazená státem, proti žloutence typu B je zahrnuto mezi očkování na vyžádání, placená žadatelem.

„Ochranu proti hepatitidě B dnes mají prakticky všechny děti a adolescenti, protože je obsahem hexavakcíny v kojeneckém věku. Je nesmyslné nechtít proti hepatitidě B v raném věku očkovat, tak jak to občas slyšíme. Je sice pravda, že kojenec se jí prakticky nemůže nakazit, ale batole se již o infikovanou jehlu píchnout může. A prodělání hepatitidy B v raném věku je nebezpečné z hlediska možného vývoje cirhózy jater nebo karcinomu jater v dospělém věku. Hepatitidě A se říká „nemoc špinavých rukou“. Pravděpodobnost nákazy díky možnému přenosu od infikované osoby je násobně vyšší než u hepatitidy B, i u nás se nezřídka vyskytují lokální epidemie. Toto očkování je vhodné aplikovat před nástupem do kolektivu. “

MUDr. Alena Šebková
Předsedkyně OSPDL ČLS JEP

Ke stažení