Klinické studie: otázky a odpovědi
Klinické studie mají nezastupitelné místo při výzkumu nových léčiv a tedy i vývoji moderní medicíny. U příležitosti Mezinárodního dne klinických studií (20. 5. 2014) si vám proto dovolujeme nabídnout materiál, jehož cílem je zodpovědět nejčastější dotazy ohledně klinického hodnocení a uvést některé dezinformace na pravou míru.
Poradna Klinická hodnocení
Bezplatná online poradna "Klinická hodnocení" je dostupná zde.
Co jsou to klinické studie?
Klinické studie (klinické hodnocení) jsou jednou z nedůležitějších částí výzkumu a vývoje nových léků. Jedná se o ověřování, prokazování účinnosti a bezpečnosti potenciálních léčivých přípravků, které vzešly z detailního testování v laboratorních podmínkách. Klinické studie se provádějí před schválením registrace léčiva, tj. před jeho vstupem na trh.
„Klinické studie z 90 % realizují a financují inovativní farmaceutické společnosti. Ty spolupracují s desítkami zdravotnických pracovišť na celém světě, stovkami lékařů, zdravotních sester a zdravotnického personálu. Klinického hodnocení se nejprve účastní řádově desítky zdravých dobrovolníků, následně až stovky tisíc pacientů," vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Kdo klinické studie provádí?
Klinické studie provádějí zdravotničtí odborníci, tj. lékaři, zdravotní sestry a další zdravotnický personál. Realizátoři studií se díky nim mohou tváří v tvář setkat s přelomovými léčebnými novinkami a spolupracovat na mezinárodních projektech, které spoluurčují směr moderní medicíny.
Studie probíhají na renomovaných zdravotnických pracovištích na celém světě, v České republice například v Revmatologickém ústavu, fakultních nemocnicích atp.
Jak dlouho studie trvají a kolik stojí?
„Klinické studie trvají v průměru 6 – 7 let. Společně s 3 – 6letým preklinickým zkoušením v laboratorních podmínkách stojí přibližně 30 miliard Kč u jednoho jediného léku. Pro lepší představu uveďme, že jen v roce 2012 investovaly inovativní farmaceutické společnosti do výzkumu a vývoje nových, účinnějších léčiv téměř 2 biliony korun," vysvětluje Jakub Dvořáček.
Co klinickým studiím předchází?
Aby se lék dostal do klinického hodnocení, musí absolvovat důkladné testování v laboratorních podmínkách. V realitě to vypadá tak, že z každých 10 000 látek vyvinutých v laboratořích se do fáze klinických studií dostane jen 5 – 6 potenciálních léků. Z nich pouze 1 až 2 léky obstojí a dostanou se k pacientům. Ostatní v průběhu rozsáhlého klinického hodnocení neprokáží dostatečnou účinnost, vhodnost nebo bezpečnost atp. Výzkum je v těchto případech ukončen.
Jak klinické studie probíhají?
„Klinické studie mají tři, respektive čtyři fáze, které jsou náležitě monitorovány, kontrolovány, analyzovány a hlášeny," vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., ředitel Revmatologického ústavu a dodává: „Kandidátní lék je vždy porovnáván buď s nejlepší dostupnou, schválenou léčbou, ve specifických případech s placebem."
Fáze I: V této fázi je kandidátní léčivá látka poprvé podána člověku. Zkoumá se především její chování v lidském organismu, snášenlivost a působení na jednotlivé orgány. Této části hodnocení se účastní malá skupinka zdravých dobrovolníků čítající maximálně několik desítek jedinců. Ve výjimečných případech se již v této fázi podává lék pacientům (např. cytotoxická léčiva v onkologii). Fáze II: Látka se poprvé podává malému počtu pacientů s cílovým onemocněním. Ověřují se léčebné účinky na lidský organismus, hledá se mj. vhodné dávkování, shromažďují se i další údaje o účinku potenciálního léku (např. snášenlivost, chování v organismu atp.). Této fáze hodnocení se účastní maximálně stovky pacientů. Fáze III: Této části hodnocení se účastní stovky až tisíce pacientů. Zkoumá se především dlouhodobá účinnost kandidátního léku, jeho bezpečnost, precizuje se dávkování atd.
„Projde-li kandidátní lék všemi třemi fázemi klinického hodnocení úspěšně, je nutné všechny výsledky předložit k registraci, kterou ve Spojených státech provádí Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA), v Evropě Evropská léková agentura (EMA) a v České republice Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL)," doplňuje Jakub Dvořáček. Pokud lék v registračním procesu obstojí, může vstoupit na trh a začít pomáhat pacientům.
Registrací však sledování léku nekončí. U většiny přípravků provádějí inovativní farmaceutické společnosti tzv. poregistrační sledování, tj. fázi IV.
Fáze IV: Během této části hodnocení se shromažďují informace o výskytu případných nežádoucích účinků, účincích při dlouhodobém podávání, nové informace o možných interakcích s jiným léky a podávání přípravku speciálním skupinám osob (starší lidé, těhotné ženy atd.). V těchto dlouhodobých studiích se také např. sleduje, jak podávání léku prodlužuje život pacientů a zlepšuje jeho kvalitu.
Jaká je role pacientů?
„Pacient je nejdůležitější součástí klinického hodnocení. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti lidského organismu neexistuje jiný způsob, jak simulovat chování zkoumané látky v lidském těle," vysvětluje prof. Pavelka a doplňuje: „O případném vstupu pacienta do klinického hodnocení vždy rozhoduje lékař, a to na základě předem jasně definovaných vstupních kritérií (např. diagnóza, věk, pohlaví, přidružená onemocnění)." Účast pacientů ve studii je vždy dobrovolná a bezplatná.
Pacient je ústřední, aktivní postavou klinického hodnocení.Je chráněn etickými principy přijatými do legislativy EU, tj. Norimberským kodexem, Helsinskou deklarací, Správnou klinickou praxí a legislativou České republiky.Pozoruje a zaznamenává sledované údaje.Pravidelně dochází do zdravotnického pracoviště, kde probíhá studie, absolvuje lékařské prohlídky a vyšetření, jeho zdravotní stav je pečlivě sledován.Má přístup k nejnovější léčbě a může využívat nejmodernějších poznatků v medicíně.
Má právo kdykoli a bez udání důvodu odvolat svůj informovaný souhlas a ukončit tak svou účast ve studii.
Jak je zaručena bezpečnost pacientů?
„Při provádění klinických studií je primárním cílem zajištění bezpečnosti samotných účastníků. Proto se za posledních 50 let mnohonásobně zvýšil počet nutných předběžných testů, které jsou nezbytnou podmínkou pro podání nadějné kandidátního léku zdravým dobrovolníkům i pacientům," vysvětluje Jakub Dvořáček.
Veškeré informace o realizované studii jsou kontinuálně detailně kontrolovány a analyzovány. V případě, že kandidátní lék neprokáže dostatečnou účinnost a bezpečnost, je studie ukončena.
Vztahují se na provádění studií nějaká pravidla?
„Ano, průběh klinického hodnocení je celosvětově standardizovaný. Jako takový podléhá přísným pravidlům Správné klinické praxe, Helsinské deklarace, legislativy EU a ČR pro provádění klinických hodnocení," informuje Jakub Dvořáček. Na etické a správné provedení studií dle schváleného protokolu studie dohlíží inovativní farmaceutická společnost (zadavatel) a kontrolní úřady, tj. SÚKL a EMA, resp. ostatní regulační autority v Evropě, a nezávislé etické komise.
Kdo realizaci studie schvaluje?
Každé pracoviště, na kterém studie probíhá, musí postupovat v souladu se standardy Správné klinické praxe. Inovativní farmaceutická společnost musí před realizací studie požádat státní úřady o povolení k zahájení. Povolení v České republice vydává SÚKL (v Evropě EMA, ve Spojených státech již zmiňovaný úřad FDA) a příslušné etické komise.
Klinické hodnocení není v ČR možné zahájit bez:
povolení SÚKL,souhlasů etických komisí (zpravidla se jedná o schválení tzv. multicentrické etické komise současně se schválením místní etické komise zdravotnického zařízení), informovaného souhlasu pacienta.
Probíhá klinické hodnocení také v ČR?
V České republice je schváleno přibližně 300 klinických studií ročně, inovativní farmaceutické společnosti do něj každoročně investují přibližně 1,2 miliardy korun. „Nejčastěji jsou klinické studie realizovány v oblasti onkologie, endokrinologie a revmatologie. Jen za období 2007 – 2011 se do nich zapojil každý třetí český lékař a na 80 tisíc pacientů," doplňuje Jakub Dvořáček.
Díky tomu, že v rámci klinického hodnocení dochází většinou ke srovnání s nejlepší dostupnou léčbou hrazenou na náklady inovativní farmaceutické společnosti, šetří systém zdravotního pojištění. V období 2007 – 2011 bylo takto ušetřeno na 850 milionů korun jen ve třech nejzávažnějších oblastech léčby.
Jsou informace o probíhajících studiích veřejně dostupné?
Ano, realizované studie jsou uváděny ve veřejně dostupném registru na stránkách farmaceutických firem, databázi SÚKL (http://www.sukl.cz/modules/evaluation/), v evropském registru klinických hodnocení (https://www.clinicaltrialsregister.eu) a mezinárodním registračním portálu www.ClinicalTrials.gov.
POČET NOVĚ VYVÍJENÝCH LÉČIV DLE TERAPEUTICKÉ OBLASTI (TOP 5: SVĚT)
Onkologická onemocnění: 948
Vzácná onemocnění: 460
Nemoci dýchacího ústrojí: 398
Duševní poruchy: 255
Kardiovaskulární choroby: 252
Data: Ernst & Young, 2011
POČET KLINICKÝCH STUDIÍ DLE FÁZE VÝZKUMU (SVĚT)
1. fáze: 2 164 studií
2. fáze: 2 329 studií
3. fáze: 833 studií
Data: PHRMA, rok 2011
KLINICKÉ STUDIE V ČR
Studií ročně: 300
Nejčastěji: fáze III
Terapeutické oblasti (top 5):
31 % Onkologie
11 % Endokrinologie
10 % Neurologie
10 % Revmatologie
9 % Kardiologie
Data: Ernst & Young, 2011
ÚČASTNÍCI STUDIÍ V ČR (OBDOBÍ 2007 – 2011)
1 ze 3 lékařů v ČR se účastnil studie
8 – 10 studií proběhlo v každém zdravotnickém zařízení (průměr za celou ČR)
80 000 zapojených pacientů
SPRÁVNÁ KLINICKÁ PRAXE
Soubor pravidel pro plánování, realizaci, provádění, monitoring, kontrolu, analýzu i hlášení klinických studií. Pravidla jsou závazná a jednotně platná na celém světě.
